Víš, že máš strašně hezký zadek?

2. března 2017 v 9:23 | Archea Majuar
Víš, že máš strašně hezký zadek?

Fandom: RPS

Pairing: Ondřej Sokol/Igor Chmela

Warning: +18

Disclaimer: Vše v této povídce je čistá fikce! Nechci tímto pokusem nikomu ublížit ani ničit pověst. Dílo nebylo sepsáno za účelem zisku.

A/N: Sokol/Chmela březen je tady a začínáme pěkně zostra! :D Enjoy! :)

Za komentáře děkuji Anemovi a Profesorovi :)

Když dorazili na pokoj, neměl ani ponětí, kdo z nich rozsvítil, ale zcela jistý si byl tím, že to právě on padnul na postel v rohu. Hleděl na strop, ale jelikož mu nepřišel zajímavý, upřel pohled na osobu, jež se doštrachala do místnosti s ním. Nemusel ji hledat dlouho, Ondra spadl na postel vzápětí. Vedle něj. A přitisknul se k němu.

Igor se kousek posunul, aby udělal Ondrovi místo, ten se ale na něj stejně znovu nalepil a… Igorovi to nevadilo, právě naopak. Když se na zájezdu napili, moc rád, možná až příliš rád se nechal od Ondry objímat. Tedy nevadilo mu to skoro od nikoho, ale… vztáhnul ruce a přitáhl si to hřející tělo co nejvíce k sobě, držel se ho jako klíště a cítil, jak se Ondra tiše směje, a přesto kolem něj sám ruce obtáčí.

Dýchal Igorovi do vlasů, ruce… kdesi, bylo jedno kde, ale hlavně, že se jimi Igora dotýkal, jeho přítel na něm skoro ležel, tížil jej v příjemném slova smyslu. Nedokázal by slovy popsat, proč oba v takovém stavu, když byli sami, potřebovali fyzický kontakt, proč se po sobě kolikrát doslova plazili… Ale bylo to hrozně příjemné, hřálo jej to v hrudi i navenek, omámená mysl mu sdělovala, jak krásně Igiho vlasy voní kouřem…

Igor jenom zabořil tvář do Ondrova ramene, vdechoval… všechno, v tomhle stavu nutně, skoro bolestně vnímal, jak potřebuje Ondrovu, mužskou společnost… ruku přehozenou přes jeho pas, prsty mu zarýval do boku, cítil Ondrův dech ve svých vlasech, jeho teplo…

Bych ho mrdal, až bych brečel, pomyslel si a mimoděk se zachvěl, ta myšlenka ho vždycky pohltila, v prstech mu zaškubalo a horko se mu přelilo po každém kousku kůže, ještě více se k Ondrovi přitisknul, přestože věděl… sakra tohle by neměl dělat.

"Snad ti není zima?" reagoval na Igorův náhlý třas jeho přítel, nečekal na odpověď a svalil se z postele. Za Igorova chechtotu se přesunul na druhou postel, popadl peřinu a vrátil se s ní zpět, kde ji na druhého muže hodil, pak se k němu otočil zády, sehnul se a jal se rozvazovat tkaničky.

Igor se nejprve věnoval darované peřině, jakž takž ji rozložil, jenže pak jeho pozornost zcela zaujalo něco jiného. Něco, od čeho nemohl jen tak odtrhnout pohled, díky čemuž mu vyschlo v ústech a horko se zintenzivnilo… to není dobré, napadlo jej, ale když mu další krev opustila mozek směrem na jih a ve slabinách mu zacukalo, rozum jej opustil. Po kolenou se přesunul blíže k okraji postele, oči přilepené k těm napnutým riflím, kolikrát Ondru kvůli nim proklínal…

"Máš strašně hezký zadek," opustilo jeho ústa ve chvíli, kdy v dlani sevřel objekt svého zájmu.

Mladší muž ztuhnul v pohybu, po zádech mu přejelo zamrazení, následováno jako plamen zažehnutým vzrušením, jež okamžitě uvedlo do pohybu obsah jeho spodního prádla. Vážně jej Igor držel za zadek a chválil jej…?! Nemohl zůstat, nemohl… prudce se otočil a nebýt Igor tak pod parou, asi by se lekl, takhle jen spustil ruku a přesunul k němu pohled hnědých očí, jež… Ondra polknul a zachvěl se, jakmile si uvědomil, co ten pohled znamená.

Zírali na sebe dobrou minutu, Igor odhadl, že se nezachoval úplně standardně, ale pokud ho Ondra nepraštil nebo ho neseřval doteď, tak… co bude? Naklonil hlavu a… pak to přišlo. Ondra pod Igorovýma zájmem sršícíma očima uchopil tvář svého přítele a přitiskl rty na jeho pootevřená ústa, jež mu okamžitě začala na polibky odpovídat, jako by na to celý život čekala, Ondrovo zamručení se smísilo s Igorovým povzdechnutím, jejich jazyky se propletly.

Igor netušil, jak se to seběhlo, ale když už měl Ondrův jazyk ve svých ústech, zcela se druhému muži oddal, nechal se jím obklopit, vztyčil se na kolenou a sám jej za sebou stáhl na postel, do rukou uchopil ten zadek, načež spokojeně zasténal, sevřel ten dokonale vypadají sval a Ondra mu vzdychl do úst, což jej ještě víc vzrušilo, stál mu a Ondra to musel vědět, neboť se slabinami třel o ty jeho, hladový zvuk opustil jeho hrdlo, když mohl sám cítit, jak Ondrův pták nabíhá…

Ondra se jen nechal drtit v sevření, cítil Igorovy dlaně na zadku, jak si jej tisknul na sebe, jejich slabiny se třely, přiváděly je ještě do většího stavu vzrušení. Sem tam slyšel ve své hlavě hlasy pochyb, co to tady dělá, ale… to horko… ta touha… Igor… nedokázal, neuměl odolat, když se k němu jeho přítel žádostivě tisknul, když jej líbal, jako by mu chtěl vysát duši z těla… tak dlouho ho ten chlap přiváděl k šílenství, tak dlouho se trápil tím, že ho nikdy mít nebude a pak se tady najednou o sebe třou, jeden tvrdší než druhý a sténají na celý pokoj…

Potřeboval víc. Sjel dlaněmi z Ondrova zadku a uchopil lem jeho trika, pak přerušil jejich polibek.

"Chci tě vidět," uslyšel jej Ondra zamumlat, konsternovaně zvedl ruce a nechal si tričko sundat, ten pohled Igorových očí, když přejížděl prsty po jeho hrudníku… tak hladový… polknul, v klínu mu cuklo… tohle mu ještě nikdo nikdy v posteli neřekl… a vážně nečekal, že to uslyší zrovna od Igora.

S novou vlnou vzrušení v žilách přetáhnul i Igimu triko přes hlavu, než se ale sám stihl pokochat, Igor sevřel jeho boky jako ve svěráku a položil jej na záda, ústa přitisknul k těm jeho, majetnická, dobyvačná… Igorova. Octnul se zcela pod ním, chytil jej za ramena a nechal se líbat, kousat do rtu a zároveň je oba proklínal, že se nejprve nezbavili kalhot, protože se v nich sakra tísnil. Ale Igor jako by mu četl myšlenky, začal se věnovat jeho pásku a přestože mu to netrvalo úplně nejkratší dobu, nakonec před ním Ondra ležel bez riflí, bez spodního prádla a bez dechu…

Stačilo mu jen sledovat, s jakým zápalem jej Igor zbavoval oblečení a jeho touha po něm rostla do nebeských výšin, a pak ten pohled, hnědé oči temné, predátorské. Přitáhl si ho dolů, měl pocit, že jestli jej okamžitě nepolíbí, jestli neucítí jeho strniště na své tváři, tak něco v něm nutně musí explodovat. Slyšel jak Igor funí, jaký žár z něj stoupá, stehnem se otřel o jeho kalhoty, které musely pryč. Ani jemu se nevedlo je rozepnout na první pokus, ale po chvíli už se válely i se spodním prádlem někde… někde.

Igorovy rty se vzápětí začaly zaobírat Ondrovým krkem, pak se vydal přes klíční kosti a hrudník k bříšku, odkud vzhlédl, pohled na jeho mohutně se zdvihající prsa, slinami pokrytý krk, rudé rty, sténající prosby, aby pokračoval, že potřebuje jeho dotek dole… pohladil jej po vnitřní straně stehna, tváří se mu mihlo pousmání, když Ondra zvrátil hlavu a frustrovaně zasténal, boky zoufale vyrazil vzhůru.
Jeho vzrušení bylo vybičování na maximum, proto se jej rozhodl netrápit, stejně už se nemohl dočkat, až konečně sevře v dlani tvrdost svého přítele, a jen co tak učinil, místnosti se hlasitě rozlehl jeho jméno. Sám se otíral o postel, bolestně tepající erekce volala po doteku, ale potěšit Ondru, rozloženého na posteli, třesoucího se potřebou… potěšit Ondru pro něj bylo prioritou, proto se sehnul a bez varování vzal do úst špičku, načež zasunul co největší část, zrak upřený k Ondrově obličeji, ústa pootevřená, hlasitě oddechující, oči v prožívané slasti zavřené.

Nenapadalo jej jiné slovo než nádherný… Jestli si kdy víc připadal jako buzerant, tak právě teď, ale jakmile mu k uším dolehl další, vzrušením prodchnutý sten, vrátil se z myšlenek ke své práci, již sice neprováděl nejzručněji, ale dle Ondrových zvuku, proseb, nadávek… prováděl ji dobře. S mírným zrychlováním tempa ucítil ve vlasech dlaň, přivřel oči, když se prsty sevřely, snad na moment dostal strach, že tohle dopadne maximálně tak udušením, ale Ondra se přes všechno alkoholové a slastné opojení držel na uzdě… jeho hlasitost mu nicméně žádné vrásky nedělala, ale… co jim bylo po tom, co si kdo myslel, prolétlo Igorovi hlavu s postranní myšlenkou, že ráno na to bude hledět jinak, načež něžně vzal do úst varlata, jedno po druhém, zatímco dlaní přejížděl po Ondrově žaludu, byl tak strašně citlivý, roztoužený, že jen kňučel…

Pak jej vzal znovu do úst a staral se jen o to, aby Ondru dovedl k vrcholu, protože sám cítil, že už nemá šanci dlouho vydržet. Tření o postel sice nebylo dvakrát ideální v jeho poloze, ale… Ondra… ničil jej ten pohled na něj, jak z něj v byl tvrdý, jak si ho přidržoval za vlasy, jak se mu ve tváři zračila slast… Prsty jej bolestně zatahaly za prameny, tělo pod ním ztuhlo a pár přírazů do jeho úst nebylo dvakrát příjemných, panty jej bolely a sliny mu tekly z koutků, přesto držel a se zvráceným vnitřním uspokojením přijmul všechno, co mu Ondra dal, byť chuťově také nadšen nebyl.

Ale pohled na Ondru ve víru orgasmu by za ni nevyměnil, snad v životě neviděl nic… ničivějšího, erotičtějšího… poddal se té fatální vlně vzrušení, jež jej zasáhla, jež jej dostala přes okraj a on se udělal jen díky tření o matraci, oči zavřené, tělo zachvátil třas a mozek zcela vypnul, Ondrovo jméno zlomeně zachraptěné zneužitým hrdlem.

Poté, co začal zase zrakem vnímat, spatřil Ondrovy modré, udivené oči. Pozvedl obočí v otázce.

"Jsi mě vykouřil a udělal se při tom," nepoložil Ondra dotaz, jen konstatoval situaci s mírně zvlněnými rty v náznaku úšklebku. "A pak, že já jsem ten méně hetero z nás dvou…"

Než si to ale stihl Igor jakkoliv přebrat, přesunul se Ondra k němu, přehodil přes ně peřinu a prostě si vedle něj lehl, nedbaje na zničené prostěradlo, zajímal jej jen a pouze Igor, nad kterým se sklonil a zblízka mu pohlédl do očí, stále žasnul nad tím, jak neskutečně ho musel jeho přítel chtít, že se udělal vlastně bez doteku…

Pohladil jej po zarostlé tváři, snažil se tak Igora uklidnit, kdyby si jeho slova vzal náhodou osobně, protože to by vážně nerad. Nechtěl ani přemýšlet nad tím, jak dlouho po něm musel Igor prahnout, ale vzhledem k jeho bouřlivé reakci asi přibližně stejně dlouho jako on sám. Prstem přejel po jeho spodním rtu, měkkém a poddajném, Igorova široká dlaň se octla v jeho vlasech, citlivě si jej přitáhla níž a umístila polibek na jeho ústa, láskyplný, něžný a emoce vyjadřující.

Nemusel Ondrovi nic říkat, znal Igora příliš dobře, rozuměl mu, rozuměl jeho gestům, pohledům… a i díky tomu věděl, že odteď už to nebude stejné. Bude to jen lepší, pomyslel si, což Igor tak nějak potvrdil tím, že jej objal kolem pasu a takhle se uložil ke spánku. S chlapem, se svým přítelem, v jehož náručí mu za všech okolností bylo nepopsatelně dobře.
 

61 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 charlie charlie | 2. března 2017 v 10:36 | Reagovat

Lepší rozjezd si člověk nemůže přát 3:) :D

2 Igon Igon | 2. března 2017 v 15:06 | Reagovat

První povídka měsíce a hned taková pecka. No jsem jenom zvědavá na další příspěvky měsíce :-D  :D

3 Karin Karin | 25. května 2017 v 16:57 | Reagovat

Parádní. :-D

4 ScottCog ScottCog | E-mail | 5. května 2018 v 14:42 | Reagovat

*
*
Pictures, images and Video  3 -5  -7 -9 -12 _15 years P0rno
*
Download here: Link1: http://minurl.ru/64o7N
Download here: Link2: https://rocld.com/n8g76
*
*
*
*--

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama