Lekce IV

12. června 2016 v 20:44 | Archea Majuar
Lekce IV

Fandom: Saturnin

Pairing: Saturnin/Oulický

Warning: +15

Disclaimer: Vše v této povídce je čistá fikce! Nechci tímto pokusem nikomu ublížit ani ničit pověst. Dílo nebylo sepsáno za účelem zisku.

A/N: Nová část povídky téměř po roce je tady a snad si ji náležitě užijete :) Snažila jsem se, fakt jsem se jak cyp snažila, aby text i přes obsah "kapitoly" působil... dobově? Zbytečné kecy, prostě Enjoy! :)

Za komentáře děkuji charlie a Justince :)

Den to byl jako každý jiný, v poklidu strávený procházkou po Praze, obědem s doktorem Vlachem a s večeří, již mi servíroval Saturnin na hausbótu, který jsme ani přes mou počáteční nedůvěru nakonec neopustili. Respektive Saturnin nevyvinul svou pověstnou iniciativu a nezosnoval další divoký přesun kupříkladu do centra zoologické zahrady s vysvětlením, že mezi šelmami bych se měl po svých hrdinských skutcích cítit jako doma.

Nicméně od chvíle, kdy se naše společné soužití stalo opravdu společným se vším všudy, přestože o nějakém roztrubování mých a snad tedy i jeho citů nemohla být ani řeč, jsem musel uznat, že Saturninovy pokusy o navození infarktových situací se staly spíše ojedinělými. Kladl jsem si otázku, zda by mu mě nyní bylo více líto, na což jsem si vzápětí odpověděl s neodpustitelným úšklebkem na rtech, pravděpodobněji se mi pak jevila varianta, že bych se na něj třeba mohl rozhněvat a učinit tak přítrž našim… jak bych to popsal…

Ačkoliv nalezení správného výrazu není důležité, domníval jsem se, že by jednoduše nerad způsobil vlastní nezkrotnou vášní ve vymýšlení nepřístojností konec našeho vztahu. Toto však byly pouze mé domněnky, které jsem nemínil prozrazovat nahlas, jen jsem nad nimi přemýšlel ve chvílích, kdy se za okny hausbótu již setmělo, já využil služeb vany a oblékl se do pyžama, načež jsem s železnou pravidelností nacházel Saturnina sedícího na kanape, s nohama na zemi a dvěma sklenicemi alkoholu, který jsem vždy rád ponechal jeho výběru, v ruce.

Myšlenky jsem nechával volně proudit, jakmile jsem složil hlavu do jeho klína, respektive se mírně zátylkem opřel o opěradlo, abych už takhle na vztah pán-sluha nevhodnou situaci ještě více nepoznamenal svou nešikovností, když bych se vleže snažil popíjet bourbon. Nepochyboval jsem, že Saturnin by v případě nehody pouze odvrátil pohled a do sytosti se vysmál vnitřně, ovšem já bych si připadal jako hlupák. Zase.

Vzápětí ale byly mé úvahy odsunuty do pozadí, jelikož do popředí mého zájmu se dostala dlaň mého přítele, jež se mi rozprostřela spíše na té spodní části břicha. Zvedl jsem pohled k Saturninově tváři, jež se zdála být netečná, ale oči mu doslova žhnuly, a žhnuly tak mocně, že se jejich žár propálil až do mého nitra, do lící mi vehnal červeň a zbytek těla uvedl ve stav, který uměl způsobit jen on… jen jedním gestem, jedním pohledem.

Na můj takřka plachý úsměv zareagoval tradičně pozvednutým obočím, nejspíše se stále podivoval nad tím, jak se ve svém věku nedokážu vypořádat s něčím tak přirozeným a ve své podstatě nádherným, ovšem pokaždé se mě vzápětí jal uklidňovat, i když prsty jeho volné ruky na mé tváři vyvolávaly chvění, jak vnitřní, tak vnější, a já nebyl schopen nikdy správně určit, zda se mě skutečně snaží uklidnit, nebo zda ví, jaké účinky na mne jím projevená něha má.

Dech i tep se unisono začali zrychlovat, jakmile košile mého pyžama byla vyhrnuta a chladná dlaň se dotkla teplé kůže, zabránit překvapenému vydechnutí jsem neuměl a ani žádnému dalšímu z tichých zvuků, jež jsem vydával během Saturnina mapování mého břicha a hrudníku, kontrast teplot mě rozechvíval až po konečky prstů a v hlavě se mi postupně nenacházelo už nic jiného, než potřeba cítit Saturninův dotek jinde, níže, cítit jeho chladnou ruku v místě, kde mé tělo hořelo, toužilo nejvíce…

Z křečovitě sevřené dlaně mně byla citlivě odejmuta sklenice, jež našla své místo na stolku vedle nás, hrudník se mi freneticky zvedal a klesal v okamžiku, kdy se Saturnin rozhodl zkoušet mou trpělivost a upřel svou pozornost na knoflíky mé košile, s precizností sobě vlastní je rozepnul jeden po druhém, zatímco já se zmítal mezi určitou mírou frustrace a pobavením, jelikož… jelikož tohle byl prostě Saturnin a já jej miloval se vším všudy, přičemž jsem úplně stejnou přemíru citů vnímal z jeho strany, když přestal zrakem sledovat můj trup, pohlédl mi do očí a sklonil se k mým pootevřeným rtům, jež překryl svými.

Nutkání si jej přitáhnout ještě blíže mě zcela ovládlo, doposud se pouze v pěsti svírající dlaně vystřelily vzhůru, aby jedna v nich prsty vklouzla do Saturninových vlasů, druhá uchopila límec jeho uniformy. Na má takřka majetnická gesta nereagoval nijak negativně, naopak mi přišlo, že se uvolnil a do polibku položil, nadšeně jsem se na jeho ústa přisál, nechal naše jazyky se proplétat, žhavost toho polibku mě rozpalovala, ztrácel jsem už i ty poslední zbytky rozumu… a zcela je pozbyl, když se stále chladná dlaň přesunula v mých prsou na podbřišek, a zajela pod lem kalhot.

Dech se mi zadrhnul v hrdle a přidušený sten zůstal pohlcen našimi rty, slast jen z toho prvotního kontaktu Saturnina s mým vzrušením se rozlila do celého těla, měl jsem pocit, jako by mi každý nerv vibroval, jako bych byl v takových momentech schopen vnímat jen Saturnina, jen jeho doteky, jeho přítomnost… Jeho lásku ke mně, kterou jsem se mu tak vroucně snažil vyjádřit během polibku, jenž se s každým dalším pohybem dlaně v tom nejcitlivějším a nejroztouženějším místem mého těla stával vlhčím, nekoordinovanějším, hladovějším.

Třásl jsem se po celém těle, ale nebylo v mé moci, abych chvění zastavil, podobně mé boky vycházely vstříc Saturninově péči ve snaze získat jí ještě více a on se mi snažil dát všechno, co mohl, vedl mě dál a dál, jeho polibky neustávaly, svíral jsem jeho uniformu a jen bezmocně sténal, zcela pohlcen intenzitou pocitů, jež ve mně můj přítel vyvolával. Mé vzdechy byly částečně tlumené, částečně dobře slyšitelné po celém hausbótu, alespoň mně se to tak jevilo ve chvílích absolutního vzrušení, absolutního zatmění rozumu, když se mi srdce zas a znovu pokusilo prorazit hrudník a mé tělo sežehla ta nejsilnější vlna slasti, během níž jsem jen zaklonil hlavu a dal průchod dalšímu, nejhlasitějšímu stenu, následovanému dokonalým uvolněním…

První, opravdu bizarní myšlenka, jež mi prolétla hlavou, se týkala Saturninovy duchapřítomnosti. Obdivoval jsem, jak vždycky dokázal myslet dopředu, a rozepnul mi košili, abych ji o pár minut později neznečistil. Pouze jsem netušil, zda to dělá pro mé dobro, jelikož jsem se tím vyhnul výměně pyžama, nebo kvůli sobě, aby nemusel téměř dennodenně do prádelny.

Pokusil jsem se pravděpodobnost jedné či druhé varianty vyčíst ze Saturninova výrazu, jenž se ale opět změnil v naprosto soustředěný, když se mě jal očistit. Tiše jsem jej pozoroval, vstřebával doznívající účinky Saturninových dlaní a věděl, že takhle nemůže dnešní večer skončit. Něco tomu chybělo.

Po tváři se mi rozlil úsměv, o kterém jsem si byl jist, že jej můj přítel zaznamenal, jelikož mu nepatrně cukly koutky úst. Znal mě příliš dobře, ale možná ne natolik dobře, abych jej alespoň mírně nezaskočil, když jsem se nadzvednul na loktech, spustil nohy na zem a přitáhl si jej za zadní stranu krku k dalšímu polibku, vše se dělo rozvážně a pomalu, tak jako náš vztah pomalu plynul a posunoval se dál a dál, vždyť tomu nebylo ještě tak dávno, co jsem se odvážil učinit totéž, co nyní.

Můj tep se neúspěšně pokusil vrátit do normálu, k opětovnému zběsilému tempu byl přinucen okamžitě, jakmile jsem si dodal odvahy, pozvedl volnou ruku a přiložil ji tam, kde jsem tušil, že to Saturnin ocení nejvíce. V odpověď nepřišel žádný zvuk, naprosto mi stačilo, jak se do mého stehna zaryly jeho nehty.

Hladil jsem jej a doufal, že mu přináším alespoň z poloviny takovou slast jako on mne před chvílí, líbal jsem jej něžně, s láskou, a tentokrát jsem byl překvapen já, jelikož jsem dostal Saturnina do stavu, kdy i jemu ze rtů unikaly tiché steny, nečekaně rychle… brzy jsem mezi námi vytvořil několika centimetrovou mezeru, abych ty nádherné zvuky mohl slyšet, aby naplnily celou místnost, abych mohl být očitým svědkem momentu, kdy se Saturninova rezervovaná maska s nádechem sarkasmu roztříští, jeho oči zalesknou touhou a ve tváři se promítne slast, do níž se celá jeho podstat pohrouží.

Viděl jsem svého přítele v podobném rozpoložení již několikrát, neuměl jsem si tu příležitost nechat uniknout mezi prsty, a tak jsem se dál Saturnina dotýkal, zblízka hleděl do jeho očí, sledoval každý pohyb jeho mimických svalů a nechal se pohltit tím omamujícím pocitem, že tuhle rozkoš jsem mu přivodil já sám, že jen díky mě se našim hausbótem nesou steny tak hlasité, že by vzbudily i medvěda v období zimního spánku.

Vydýchával se, uklidňoval a v očích se mu třpytily emoce, jež mě niterně hřály, podobně hřejivý byl i následný dotek rtů, jenž mi Saturnin věnoval, jen jako by chtěl poděkovat, ale svým slovům pojednou nedůvěřoval.

"Navrhoval bych spánek, pane," promluvil pak, načež jsem měl trable sám se sebou, abych se neuculil nad jeho hlasem, poznamenaným předcházejícími událostmi.

"Souhlasím, Saturnine, připozdilo se," souhlasil jsem a postavil se na trochu vratké nohy.

"Prostřu ke snídani a za pár minut se k vám připojím," oznámil mi, a přestože jsem věděl, že nemluví pravdu, přikývnul jsem a s mírným úsměvem zamířil do kajuty. Ulehl jsem, víčka se mi sama počala klížit, leč usnout se mi podařilo až poté, co se vedlejší postel se zavrzáním ozvala a dala mi na vědomí, že je všechno tak, jak má být.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Winter Winter | Web | 12. června 2016 v 23:01 | Reagovat

Nádherná povídka! Na dalšího Saturnina jsem se moc těšila a musím říct, že se ti tahle fanfikce opravdu povedla. Skvělá práce!

2 Profesor Profesor | 13. června 2016 v 16:32 | Reagovat

Velmi zdařilá povídka. ;-)
Zvláště s doprovodem soundtracku ze Saturnina.

3 Que Que | 14. června 2016 v 16:37 | Reagovat

och, to je tak krásná povídka <3 úplně se ti podařilo udržet v ní tu "dobovost". Saturnin je zlatíčko.

4 Anemos Anemos | 18. června 2016 v 0:51 | Reagovat

Staří známí opět na scéně a v příjemném duchu romantiky :-) Bezva. Dostal jsem chuť, znova si přečíst knížku. Docela živě je vidím :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama