O Milion liber

14. prosince 2015 v 22:46 | Archea Majuar |  Cyklus "00Mallory"
O Milion liber

Fandom: James Bond movies (post-Skyfall)

Pairing: Kdyby byl zájem, tak James Bond/Gareth Mallory

Warning: Před čím?

Disclaimer: Vše v této povídce je čistá fikce! Nechci tímto pokusem nikomu ublížit ani ničit pověst. Dílo nebylo sepsáno za účelem zisku.

A/N: O něco dříve než většinou sem hážu další povídku, protože... Tak nějak potřebuju vědět, jestli by o tento pairing vůbec byl zájem. Je mi jasné, že dominantním slash párem v rámci tohoto fandomu je James Bond/Q. Jenže Ralph... Ralph Fiennes... a Daniel... ne, nedokážu odolat, pardon :D V této části se neudá vlastně skoro nic, ale pokud bude zájem, může se to pohnout určitým směrem :) Enjoy!

btw. přiznávám menší inspiraci jistou epizodou Mashe... :D

Za komentáře a podporu děkuji LiemHill a Anemovi, dost jste mi pozvedli náladu... a trošku i sebevědomí :)


"Upřímně jsem doufal, že mně se vaše zvrácená záliba osobně nedotkne."

Agent, opírající se zády o stěnu skromně zařízené kuchyně, se ušklíbl.

"Na člověka vašeho postavení máte žalostné zabezpečení. Nejste vůbec paranoidní, M," poznamenal ze stínu a dál se díval na příchozího, jehož klidnou tvář ozařovalo světlo lustru. M jej také pozoroval, přemýšlel.

"Bonde, jste u mě v bytě, tak si odpusťte ty formality. Nejsem z vašeho vniknutí dvakrát nadšen, nicméně s vámi souhlasím, zřejmě bych měl učinit jisté kroky…" odmlčel se, aby pověsil své sako, pak se zarazil, jako by se opět zamyslel, co udělat nyní, nakonec se přesunul do kuchyně a stisknul vypínač.

Pár sekund si Bonda prohlížel, ve tváři se mu nepohnul ani sval, stejně tak ani 007.

"Kudy…?"

"Dveřmi, Mallory, dveřmi."

"Přirozeně," odtušil trochu kysele Mallory, pod jehož očima si Bond všimnul přítomnosti kruhů. Ani se na postu šéfa MI6 neohřál a už první mise, do níž Bonda poslal, nedopadla podle představ. Jenže vinit nemohli prakticky nikoho. I když…

"Přišel jste jen proto, abyste mě upozornil na nedostatečné zabezpečení bytu, nebo máte ještě něco na srdci?" pozvedl Mallory obočí nad Bondovým mlčením, vyhrnul si rukávy košile a přesunul se k baru. Ačkoliv se zeptal, tak stejně tušil, že tady Bond není jen tak pro ni za nic. Sice mohl přijít do kanceláře, ale… no, bylo pozdě, a pokud s ním nutně potřeboval mluvit… budiž, dokázal mu to vloupání odpustit.

Berte Bonda takového, jaký je, nebo si najměte někoho méně schopného, prolétla mu hlavou poznámka, jíž si přečetl na konci spisu 007. Čím déle agenta znal, tím ji považoval za trefnější.

Nalil dvě skleničky skotské, jednu podal Bondovi a s druhou v ruce se opřel o linku.

"Tak co? Přišel jste mi vysvětlit, kam se poděl ten 1 000 000 liber, který už by právě teď měl být nějakou dobu zpátky v bance?" cukl Mallorymu koutek úst a raději se napil, aby odolal pokušení rozesmát se. Samozřejmě věděl, co se stalo, ale byl nadmíru zvědav, jak se vyjádří Bond.

Ten se na něj možná snad otráveně zadíval, ale v jeho hlase žádnou nelibost znát nebylo.
"Ztratil se," odpověděl suše a pokrčil rameny.

Mallory odložil skleničku vedle sebe a v tázavém gestu znovu pozvedl obočí.

"Vážně, Bonde? Vážně jste dopustil, aby se ztratil? Není to od vás trochu nezodpovědné prostě jen tak ztratit jeden milion liber v bankovkách?" vyptával se dál a vysloveně se bavil.

Bond se nacházel, dá se říci, že v rozpacích. Jednoduše ho Malloryho chování mátlo. Samozřejmě neočekával zrovna výlev vzteku, ale prostě cokoliv než… on si jej snad dobíral?

"No, dobře, Bonde, připouštím, že mě onen kuriózní způsob, jakým naše země o ty peníze přišla, pobavil a…" šel s pravdou ven Mallory, jenž si dovolil se trochu uvolnit a věnoval 007 upřímný úsměv, "nějak jsem to před ministrem zatajil."

V tu chvíli si přál mít po ruce foťák, aby mohl Bondův překvapený výraz zaznamenat. Vyklopil skleničku do sebe na ex a v očích se mu zračil zmatek a stud. Ale tak on se 007 za svou nepozornost stydí, užíval si danou situaci Mallory dál, přestože mu bylo jasné, že něco takového člověku prostě v určité chvíli nedojde.

"Ale příště to půjdete na ministerstvo vysvětlovat sám," zadíval se na moment vážně. "Respektive sám s tou kozou, co ty peníze sežrala…"

Jamesi Bondovi chyběla M. Prakticky každý den na ni alespoň pomyslel, ale minimálně jedna věc jí oproti Mallorymu scházela. Neměla smysl pro humor, a určitě ne pro ten, jakým oplýval nový M. Takže místo jakéhosi mateřského vyhubování obdržel Malloryho pobavený úsměv a jak si všimnul, sympatické jiskření očí…

V tomhle se Bond skutečně přepočítal, neboť se do bytu k Mallorymu vloupal především pro to, aby si všechno slíznul co nejdříve. Přeci jen způsob, jakým o peníze přišel, byl vrcholně trapný. Vážně se styděl, ale jestli to bral Mallory takhle… Tušil, že to bude mít ještě dlouho na talíři, v čemž ho pohled na stále se šklebícího Malloryho jen utvrdil, ovšem spoléhal se u něj také na diskrétnost.

"Asi se nemýlím, když budete chtít celou záležitost uchovat v tajnosti, že?" přerušil Bondovy úvahy Mallory, jenž už se dosyta vynadíval na rozpačitého agenta, ale menší rýpnutí si opět neodpustil.

"To bych ocenil," připustil Bond klidně, v duchu však oslavoval, že se v Mallorym nespletl. Napadlo jej, že měl docela štěstí, když M vystřídal zrovna… tenhle M. Člověk, který dokázal tolerovat jeho nevypočítatelnost… který ho podivným způsobem znal, ačkoliv tomu není tak dávno, co byli představeni. To mu tolik dalo těch pár rozhovorů s M a přečtení spisu? Bonda to mírně zaráželo, Mallory pro něj byl prostě z velké části nečitelný. Sice by si sám mohl obstarat informace, kdyby si prošel jeho složku, nicméně na to byl 007 příliš… pohodlný.

Mallory věnoval agentovi další malý úsměv, dopil whisky, ale k ničemu se neměl. Opětoval Bondův upřený pohled a snažil se vyčíst, na co asi agent myslí. Musel uznat, že se v jeho přítomnosti cítí lépe, než by kdy předpokládal. Ano, Bond prozatím neměl moc příležitosti toho dnes říct, ale tahle jeho opatrná, pokorná stránka… zajímavé, pomyslel si a rozhodl se, že chce znát podrobnosti celé příhody. Vzhledem k tomu, že se chystal zachovat mlčenlivost ohledně celého incidentu, zřejmě už další příležitost vědět víc nedostane.

Otočil se, nalil si druhou sklenku a nabídl také Bondovi, který bez zaváhání přijal. Mallory se pak přesunul do obývacího pokoje, kde se usadil do pohodlného křesla a pohledem sledoval, jak jde Bond váhavě za ním. Očividně není ve své kůži, pomyslel si Mallory, snažící se svůj úsměv udržet jen v duchu, a podepřel si prsty tvář.

"Posaďte se a proboha mi řekněte, jak se to celé seběhlo," vybídl jej skoro přátelsky, Bondovi ale opět neušel ten škodolibý záblesk v modrých duhovkách, stejně tak ho z nepochopitelného důvodu znervózňoval Malloryho poloúsměv.

Sedl si a snažil se uvolnit, jenže… přišel si jako při u podivného výslechu, a co na tom bylo nejhorší? Po páteři mu přeběhl mráz, jenže takový ten příjemnější, rozechvívající. Ano, vždy sebevědomý James Bond reagoval jako nadržený teenager na intenzivní pohled svého nadřízeného. Na druhou stranu se chápal. Mallory byl chápavý, rozumný, tolerantní, se smyslem pro humor… Měl charisma, jemuž James nikdy neuměl odolat.

V duchu zasténal a protočil oči, načež se pustil do převyprávění celého, neskutečně trapného příběhu o tom, jak rohatá, umečená koza připravila Anglii o milion liber.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anemos Anemos | 16. prosince 2015 v 0:13 | Reagovat

No... proč ne? Další pár se hodí 8-) Já zatím nepotkal stránky, kde by bylo takhle na výběr. Máš slušný rozsah. Člověk se tu vážně nenudí ;-) Do toho!

2 LiemHill LiemHill | E-mail | Web | 18. prosince 2015 v 17:44 | Reagovat

Velmi zaujímavé ;) bondovka mě zatím nenapadla, ale asi jsem s tímhle udělala chybu... Moc hezké ;)

3 Profesor Profesor | 20. prosince 2015 v 11:19 | Reagovat

Hezká povídka. Bondovky moc neznám, ale líbí se mi, že někdo píše i jiný pár než Bond/Q.
Jestli budeš tento pár psát i nadále, myslím, že budu číst.

4 Karin Karin | 8. května 2017 v 22:32 | Reagovat

Moc pěkně píšeš. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama