Kam kráčíte, kpt. Pierci

10. října 2015 v 0:14 | Archea Majuar
Kam kráčíte, kpt. Pierci

Fandom: Mash

Pairing: Hawkeye Pierce/takřkatomunevěřímale Charles Emerson Winchester III.

Warning: -

Disclaimer: Vše v této povídce je čistá fikce! Nechci tímto pokusem nikomu ublížit ani ničit pověst. Dílo nebylo sepsáno za účelem zisku.

A/N: Já vám ani nevím, kde se to ve mně vzalo. Prostě jsem si dala maraton Mashe a 5. sérii už jsem ani nedokoukala, protože mě Kuní ksicht tak strašně iritoval, že jsem skočila na šestou a Charlese jsem uvítala jako velmi příjemnou změnu. Možná je to arogantní snob, ale na rozdíl od Franka má i světlé stránky, především se umí zachovat jako člověk. Navíc je vtipný a občas takový správný zmrd :D Ale samozřejmě chápu, že proti němu mohou mít lidé jisté výhrady... No, doufám, že těm odvážným se povídka bude líbit :) Enjoy!

Za komentáře děkuji Profesorovi, Anemovi a Bee :)

Btw. název je jen mírně pozměněné jméno jisté epizody "Kam kráčíte, kpt. Chandlere?"

Bylo mu z toho až fyzicky nevolno, když si na tu chvíli vzpomněl. Nikdy by ale nepřiznal, že to nebylo kvůli tomu ostřelovači, kvůli nechutně světlé noci ani kvůli půl tuctu zraněných. Tohle by samozřejmě byly pochopitelné důvody, proč vzpomínat na onu noc s podivným pocitem v žaludku, jenže tenhle majorův stav měl ještě jednu příčinu. Přišel totiž na něco, s čím se jen těžko jeho ego vyrovnávalo a co se mu opravdu hrubě nelíbilo. A opravdu nejhorší na tom bylo, že svou reakci kdesi v hloubi své aristokratické duše naprosto chápal.

Jak to jen mohl dopustit, pomyslel si nad hrnkem kafe, které se sice tvářilo jako kafe, ale pravděpodobně s ním nemělo takřka nic společného. Nicméně v téhle bohem zapomenuté díře byla o cokoliv s kofeinem nouze, takže mu nic jiného nezbývalo, než likvidovat své vnitřnosti tímto jedem nespecifikovatelného složení.

Bylo to jeho první kafe toho dne, ráno tak úplně neměl čas, vzhledem ke svému zcela jistě nepříliš rekreačnímu pobytu na sále. Nemohly být více než tři hodiny ráno, když je přiběhl ten chlupatý opičák z Toleda informovat, že dorazila sanitka. Jako první byl na nohou Hunnicat, jenž se právě vracel z noční procházky bůhví kam, zbylí dva lékaři si cosi pod vousy brblali, ovšem pomalu ale jistě se zvedali z postelí a jali se alespoň něco hodit na své noční úbory.

A pak uslyšeli výstřel. A další.

"Ostřelovač!" zařval důstojník vyšší šarže a poslechl svůj instinkt, jenž velel: lehni si sakra na zem, tlusťochu!

Padl vedle postele, dlaněmi si kryl hlavu a po očku sledoval, jak se Pierce během mžiku ocitá na zemi, a společně čekali na další výstřely, budou-li jaké. Jelikož ostřelovač ještě neměl své zábavy dost, tak se rozhodl pokračovat, což oba chirurgy přivedlo k dilematu, zda vyčkat, nebo se pokusit doběhnout k sanitě a pomoci s pacienty, kteří by vždy měli být na prvním místě.

Ovšem k čemu by pacientům byl, kdyby schytal kulku, že? pomyslel si major. Proto zůstal ležet, třásl se jako ratlík a doufal, že to brzy skončí. S doširoka otevřenýma očima nemohl uvěřit tomu, že se Pierce začal pohybovat směrem ke dveřím.

"Pierci! Kam si myslíš, že jdeš?!" zasyčel, načež zazněl další výstřel. Kapitán se ještě více přikrčil, ale po chvíli se zase sunul k východu. "Pierci!"

"Pacienti, Charlesi, nemůžeme je tam nechat," odseknul Pierce a automaticky si zakryl hlavu, jakmile tmu opět proříznul zvuk svištící kulky. Už se nacházel jen pár centimetrů ode dveří, pravou rukou je pootevřel, načež sebou trhl a zaklel na adresu ostřelovače.

"Jsi blázen," zasyčel opět major, přestože vnitřně obdivoval Piercovu oddanost svému poslání. Ovšem, když uviděl, že kapitán myslí opuštění relativně bezpečného úkrytu vážně, tak mu to prostě nemohl dovolit. "Mrtvý jim tam nebudeš k ničemu!"

Tady slova nepomůžou, pomyslel si vztekle a než se Pierce znovu odhodlal k útěku, tak jej chytnul za zápěstí a smýknul jím blíže k sobě. Pár vteřin poté střela zasáhla jejich chatrné dveře. Hleděl na Pierce, který se díval do země, třásl se, pak svůj pohled zvedl. Nejprve se tvářil k smrti vystrašeně, poté se ale v jeho tváři promítlo překvapení.

Charlesovi došlo, že zřejmě odhalil více, než by si přál. Věděl, že se na kapitána díval vyděšeně a trochu naštvaně, ale taky zoufale. Zoufale, protože kdyby Pierce sám nechtěl, nezabránil by mu v tom, aby opustil Bažinu, vysmeknul by se mu, ale on…

Pierce nemusel vůbec nic říkat, zůstalo to jen v jejich očním kontaktu. Zůstalo nevysloveným faktem, že jim na tom druhém záleží, byť jeden z nich si to nebyl až do oné chvíle ochoten přiznat.

Winchester nad kafem zaskřípal vztekle zuby. Žralo ho, že je Pierce tak neuvěřitelný lidumil, který má vždy srdce na pravém místě. Že když je potřeba, tak dokáže najít i odvahu navzdory tomu, že se k smrti bojí. Že je schopen mít rád i někoho natolik sobeckého jako je major s modrou krví.

"Smím si přisednout, Charlesi?"

Winchester sebou trhnul leknutím, Piercovi přesto pokynul, aby se posadil. Vzápětí však nasadil svůj tradiční povýšený úsměv, odložil hrnek a postavil se.

"Jen se klidně posaď, já se půjdu schovat někam, kde budu moci být v přítomnosti někoho na mé úrovni. Sebe," pronesl melodicky a odnesl se z jídelny.

Při cestě do Bažiny netušil, zda mu je tak zle z toho kafe nebo ze sebe samotného. Jenže on to jinak neuměl, už dávno se přestal snažit být milý, protože to stejně zpravidla bylo k ničemu.

"Charlesi!"

Polilo jej horko, jen co ten hlas opět uslyšel. Vážně se začínal děsit svých reakcí, protože tohle už hraničilo s…

"Co chceš, Pierci?" řekl raději, než aby pokračoval ve svých myšlenkách. Pierce na něj volal přes půlku tábora, ale major se stejně nezastavil, došel do Bažiny a čekal, co ten blázen má na srdci.

"Co chci?! Chci, abys mi dal příležitost ti vůbec něco říct!" začal hned zostra kapitán, očividně rozčilený a snad i zoufalý.


Vítej v klubu, příteli.

"O čem to mluvíš?" zeptal se jej Charles klidně, leč klid byl to jediné, co opravdu necítil.

"Mluvím o tom, že mi ani nedáš šanci poděkovat. Jsi natolik zaujatý sám sebou a svou vlastní osobou, že ti asi ani nedošlo, že jsi mi v noci zachránil život. Je pro tebe takový problém prostě chvíli setrvat v mé přítomnosti a nechat mě, abych ti řekl díky, Charlesi, bez tebe už bych tady nemusel být?!"

Major se nevzmohl na nic, jen vyjeveně na Pierce koukal, vstřebával, co mu právě vmetl do obličeje a snažil se potlačit sympatie vůči muži před ním. Bylo to k neuvěření, že zrovna tohle dokázalo Pierce naštvat. Ani si neuvědomil, že udělal něco špatně…

"Vím, že ti na mně záleží, viděl jsem to," pokračoval už o něco smířlivěji Pierce, aby vzápětí opět vrcholně vypěnil, štěknul: "Ale zřejmě ti je zatěžko nepohrdat někým, jako jsem já," a otočil se k odchodu.

Charles snad ani nepřemýšlel nad tím, co by měl udělat. Prostě to udělal, stejně jako v noci po Piercovi hmátnul a tentokrát jej chytil za košili na hrudníku. Byl tak hrozně hubený, že smýknout jím zpět bylo snadné jako lusknutí prsty.

Těkal pohledem z jednoho modrého oka do druhého, ten vztek v nich… tušil, že byl způsoben i něčím jiným, Pierce už byl prostě takový. A Charles mu to chtěl říct. Chtěl mu povědět, že mu život zachránil rád a udělal by to kdykoliv znovu, že by neměl vykládat nesmysly o tom, že je jakkoliv podřadný… ale úplně vytuhnul. Když tak Pierce držel… příliš blízko u sebe… myšlenky se ubíraly jen jediným směrem… tím nejděsivějším.

"Jestli mě chceš praštit, Charlesi…" řekl tiše, tak strašně tiše Pierce, jenž snad měl opravdu strach. Dýchal zrychleně, oči vytřeštěné a pozorné.

"Kdybych ti chtěl jednu vrazit," ne, nevěřil, že to říká, to by nikdy neudělal, nemůže se mu takhle otevřít. Přesto věděl, že tu větu dokončí. "tak už bych to udělal, Hawkeye."

Až teprve pak se mu povedlo přimět své tělo k pohybu, křeč pominula a on Pierce pustil. Úžas v Piercových očích, náhlá slabost v kolenou i v duši jej vedly pryč ze stanu, leč s hlavou vzpřímeně nesenou. Přestože jej Pierce dostal, Charles Emerson Winchester III. se z toho nesesype. Tím si byl jistý.

Ovšem netušil, jak se vyrovná s tím, že ještě než stačil opustit Bažinu, někdo jej chytil za paži a smýkl jím zpět.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Davanity Davanity | Web | 10. října 2015 v 1:03 | Reagovat

Jak jsem slíbila - Výstřik do tmy - eh.. parodn výkřik? :D Hm.. i když tohle asi bude tak mrdkoidní komentář, že spíše výstřik - ale přejdeme k tomu hlavnímu :3 zřejmě jsme jediné dvě osoby na celém širém světě, co napadají takovéhle páry, ale jsem moc ráda, že jsi udělala svůj dá se říct coming out s timhle párem :3 Byla by škoda nechat to někde v šuplíku, protože to nádherně popisuje city, které si málokdo (včetně mě) dokázal v takové míře u Charlese vůbec představit. Jistě, je mnohem víc charakterní, ale jeden z velmi důležitých dílků k uvědomení byla pro mě právě tato povídka. Charles je prostě postava, která má co nabídnout můj oblíbený charakter, který je tak trochu hajzl, ale umí být neuvěřitelně čumačkoidní, když na to příjde a to je to hlavní :3 Doufám, že tímhle jedním dílkem ( plus to nevydané) nefinishuješ a nezavrhneš je, byla by to škoda :3 Hawkeye (čti děvka pro všechno) potřebuje všechny lidi z tábora, možné i nemožné, krom BJ, který je stále trapně hetero se svým knírkem :/ ( a samozřejmě Paní Pí, ale tady je Gay area takže ta sme nepatří) No, abych zde nepsala uplné psí kusy (chtěla jsem být sprostější, ale jsem hodná holka) Doufám, že nás poctíš dalším dílem a potom dalším a dalším a tak dál však to znáš :3 <3 Moc ti děkuji, za to že si napsala něco tak dokonalého a užasného :) mimochodem ještě dodám, miluji na tvých povídkách, že vždycky v hlavě mám takový mini film i s hlasy dabérů :3 :D <3

2 Monika Monika | 10. října 2015 v 2:09 | Reagovat

1.Konečně jsem našla čas si přečíst tvé povídky od mého posledního komentáře, který byl myslím u 9. dílu Star Treku. Všechny povídky po tomto zveřejnění se mi moc líbily, hlavně jsem ráda za povídku na Rexe, která by stála za pokračování. Pokud není nevadí, ale jestli bude jiná na tento pár, tak budu i tak ráda.
2. Povídku Mash na tento pár jsem ještě neviděla ale jinak se mi moc líbila. A koukám, že to má takový pěkný otevřený konec.
3. Těším se na tvoje další povídky, které zde přibudou, držím ti palce na nápady na tvoje povídky. :-D  :-D  :-D  :-D

3 Winter Winter | Web | 10. října 2015 v 15:19 | Reagovat

Páni, fanfikce na MASH s Charlesem Winchesterem! Jsem ráda, že to také někoho napadlo. Ani nevím, jestli na tento pár existuje nějaká povídka v zahraničí - nic jsem zatím neviděla. Párkrát mě napadl ship na Charlese a Klingera nebo Charlese a Francise Mulcahyho, ale nic jsem na ně nikdy nenapsala.  Děkuji ti, ani nevíš, jakou mi tahle povídka udělala radost.:-) Moc se mi líbila. Bude pokračování, prosím? A napíšeš ještě něco na Saturnina?

4 majuar majuar | Web | 10. října 2015 v 16:48 | Reagovat

[1]: Ty můj blázne, díky za komentář, přestože jej vnímáš jako mrdkoidní... Podle mě je skvělý, jelikož mě dostal smíchy do kolen, děkuju :D

[2]: Jsem ráda, že se ti povídky líbily, a pokračování na Rexe... No, spíše bude nová na tento pár, to je pravděpodobnější :D Stejně tak mě těší, že "Chawkeye" byl přijat kladně... Opravdu moc mě to těší. Ten konec je otevřený, ale ani tady si nejsem jistá pokračováním, spíše napíšu něco nového. Děkuju! :D

[3]: Taková reakce na Charlese mě úplně zahřála u srdce, nečekala jsem, že ho někdo má rád natolik, že by si přečetl slash, v němž by figuroval. S Klingerem mě taky napadl, ale hledala jsem jen povídky na Hawkeye/Charles a na AO3 jich pár je, ale vážně jen pár... I když dvě jsou tuším z letošního roku, což je docela optimistické a možná je tato kombinace teprve na vzestupu :D Není zač, mně jsi udělala radost svým komentářem :) Pokračování asi ne, ale mám už rozepsanou další povídku na tento pár, i když... kdo ví? :) Na Saturnina určitě ještě něco v budnoucnu napíšu, ale v dohledné době to asi nebude, musím na "ně" dostat chuť :D

5 Anemos Anemos | 10. října 2015 v 20:33 | Reagovat

Teda tohle je fakt bezva web... samý překvápko. Charles je dobrá figura a myslím, že s Hawkeym mu to sedlo. Klidně bych si dal přídavek 8-)

6 weras weras | 11. října 2015 v 15:23 | Reagovat

Teda tato povídka byla úžasná. Dát dohromady Hawkeyho  a Charlese byl skvělý nápad. Ty náznaky jsou někdy lepší,než když na to dva hned hupsnou. Moc se mi to líbilo a myslím si,že by mohlo být pokráčko. Tento seriál znám moc dobře a líbí se mi,jsk dokonale jsi vystihla právě Charlese.Tak budu doufat. Díky!!!! :-D  :-P

7 majuar majuar | Web | 11. října 2015 v 20:00 | Reagovat

[5]: Já ráda příjemně překvapuji :D A přídavek zřejmě bude :)

8 majuar majuar | Web | 11. října 2015 v 20:02 | Reagovat

[6]: Jsem strašně mile překvapená, že Hawkeye společně s Charlesem byli přijati takto pozitivně... Celý Mash a hlavně Charlese mám nakoukaného a snažila jsem se, aby byl svůj, takže mě těší, že se mi to aspoň trošku povedlo. Moc děkuji za komentář, udělal mi velkou radost :)

9 Justinka Justinka | Web | 13. října 2015 v 19:30 | Reagovat

Přidám  se k ostatním chválícím. MASH je moje krevní skupina, i když jsem ho už dlouho neviděla. Miluju, že stačí nahodit chlupatého opičáka z Toleda a všichni vědí. Jak už někdo psal, také mi to běží i s dabingem. Dokonce jsem na tom tak, že když slyším v tv hlas dabéra, který znám z MASH, tak se mi vždy vybaví správná postava a je mi fuk, že zrovna koukám na film o deset let mladší. MASH je zažraný. Zpět k Charlesovi. Vystihlas je dokonale! Hýkám nadšením. Byla to radost číst! Snad z kladných ohlasů usoudíš, že tento pár má budoucnost.  Budu se těšit na další povídky.

Nedávno jsem v Partičce viděla hlášku:Kdo by nechtěl chlapa? A Ondra pohotově zvedl ruku, moulík hloupý:D Vzpomněla jsem si na tebe...

10 majuar majuar | Web | 15. října 2015 v 17:38 | Reagovat

[9]: Děkuji za komentář :) Moje řeč, taky kolikrát sleduju nějaký seriál jen tak na půl ucha a slyším tam dabéra, co přispěl i na vznik české verze Mashe, tak si vybavím tu určitou postavu, nějakou její typickou hlášku a hned se mi zlepší nálada 8-)  Tak to mě moc těší, že i tobě se Charlesova přítomnost ve slashi líbí, budu se snažit, aby se objevil i v dalších :D

:D :D Tak to děkuji, to je fajné :D

11 Melkora Melkora | Web | 15. října 2015 v 23:54 | Reagovat

Hawkeye a Charles? O_O Tak to je odvážný pairing :-D

12 Ann Ann | Web | 16. října 2015 v 11:20 | Reagovat

Tak tohle je risk :D  Dát dohromady zrovna tyhle dva :D  Ale je to dobrý! Super zápletka a luxusně popsané emoce. To sem nečekala, když jsem klikala na odkaz. Překvapilo uchvátilo! :D

13 Bea Bea | Web | 19. října 2015 v 21:45 | Reagovat

Já jsem tuhle povídku nekomentovala? Jako fakt? Když jsem už měla prsty na klávesnici, tak jsem nakonec nenapsala ani řádek? Ale fuj, já nehodná! Jdu se stydět do koutka, alespoň na chvíli.

Jinak se přiznám, že Charlese většinu času nesnáším (asi je to tím, že si britského gentlemana představuju krapet jinak), ale jak správně říkáš - má světlé chvilky a v těch je skoro... Já se to až bojím říct, ale ano - skoro roztomilý (a jeho světlé chvilky pravidelně bývají děsivé dojáky).

A hrozně fandím netradičnímu párování! A když se mu navíc podaří mě přesvědčit, že by to opravdu mohlo fungovat, jako se to právě přihodilo, tak teda ještě dvojnásob! Takže piš, piš, piš! Já jsem zvědavá, co všechno se s těmahle dvěma dá vyrobit.

14 Karin Karin | 16. května 2017 v 13:55 | Reagovat

Povedené. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama