Březen 2013

Co Korea spojila...

30. března 2013 v 11:25 | Archea Majuar

Stačilo jedno slovo. Jedno slovo, které na mě křičelo, aniž by bylo zvýrazněno. Ale mně se rozbušilo srdce a mráz mi přeběhl po zádech. Dostal jsem dopis, jenž byl odeslán z Koreje.

Dva roky uběhly od té doby, co válka skončila a já se snažil zapomenout. Zapomenout na všechny ty děti, které tam přišly o život, ale také na své přátele, které jsem od té doby neviděl. Psali jsme si, ale fyzický kontakt je nenahraditelný. Časem to přebolelo, smířil jsem se s tím, že už je nikdy neuvidím, jenže to slovo... Korea... podivně rozjitřilo mé vzpomínky a rány na srdci. A také touhy. Obvláště mi chyběl jeden člověk, pro kterého jsem měl v Koreji slabost, ale on se to nikdy nedozvěděl. Jak by taky mohl? Těžko můžete přijít za knězem a říct mu, že je pro vás více než přítel...

Večer pro dva

23. března 2013 v 14:44 | Archea Majuar
Večer pro dva

Prostředí: M*A*S*H

Pár: Hawkeye Pierce/Otec Mulcahy

Rating: +12


A/N: Jak by to mohlo vypadat na setkání jednotky 4077 po několika letech? No, zajímalo mě to, tak jsem si to napsala :D Opět moje typická slaďárna :)

Lebel a Profesor: Jsem ráda, že se povídka líbila :) Ani pro mě není lehké "něco víc" s knězem psát, ale... No, upřímně řečeno se mi William Christopher, který Mulcahyho hraje, jako muž neskutečně líbí, takže si myslím, že časem mi to problém dělat nebude. Ono ani v cizích jazycích příliš mnoho povídek není a to jsem pátrala docela dlouho a pečlivě.

Cena pro vítěze

17. března 2013 v 13:24 | Archea Majuar
Cena pro vítěze

Prostředí: M*A*S*H

Pár: Hawkeye Pierce/Otec Mulcahy

Rating: + 15


A/N: Během dvou hodin a jednoho Frisca napsaná povídka... Prostě se mi chtěla napsat, tak je tady.

Frank a Radar provádějí kotrolu stanů a právě se nacházejí u Otce Mulcahyho. Ten je nepřítomen. Frank otevře šuplík.
Radar: ,,On má dva?"
Frank: ,,Co dva?"
Radar: ,,Kolárky."
Frank: ,,A co jste si myslel? Musí mít dva. Co kdyby si jeden umazal nebo rozthnul? Změnil víru?"

Díky, Henry

12. března 2013 v 12:16 | Archea Majuar
Díky, Henry

Prostředí: M*A*S*H

Pár: Hawkeye Pierce/Otec Mulcahy

Rating: + 15


A/N: Taková ta moje typická slaďárna... Tentokrát ale o něco smutnější.


Frank měl pravdu

10. března 2013 v 0:56 | Archea Majuar
Frank měl pravdu

Prostředí: M*A*S*H

Pár: Hawkeye Pierce/Otec Mulcahy

Rating: + 15


A/N: Si tak jednou večer koukám na Mash a najednou nápad! Jsem zase objevila Ameriku, což? No, já vždycky příjdu na dobré věci o něco později. Jak jen jsem mohla tak dokonalý a při tom zvrhlý pár přehlédnout? :D Je to jen taková ochutnávka, mám už rozpracováno něco víc...


Den první

4. března 2013 v 14:55 | Archea Majuar |  Zázrak Světel
Zázrak Světel
Autor: Sara
Překlad: Archea Majuar
Prostředí: Star Trek
Pár: James T. Kirk/Spock
Rating: + 18

A/N: Podle mě také velmi povedená povídka. Nejsem žádný odborník na židovské svátky, ale snad jsem to s tetou Wikipedií a zápisky ze školy zvládla alespoň tak, že tam nebudou nějaké do očí bijící nesmysly.



James T. Kirk se nadšeně vracel ze Země na Enterprise po celodenní schůzi. Po incidentu s V'Ger se chtěl okamžitě vrhnout do vesmíru, ale žádalo se po něm, aby se zúčastnil různých porad a setkání, dále i přehlídek a oslav po celé planetě. A pak začala schůze federace. Jak se mohla obrana Země smrsknout na pouhou jednu částečně zrekonstuovanou loď a nezkušenou posádkou? Aby zabránili skandálu, Hvězdná flotila chtěla všechno vyřešit na Urgentní konferenci o obraně. Kirk byl až po uši zahlcen vyšetřováním a pomáháním svými odbornými znalostmi o hvězdných lodích, ale také o operacích flotily, a pomáhal vytvářet nový obranný systém.

Kirk kráčel chodbami a povzdechl si. Věděl, že mítinky byly důležité, ale když získal velení na Enterprise, nemyslel si, že bude dny trávit takto. Bože, jak nenáviděl tohle papírování.

,,Světla na 75%," řekl, jakmile došel do svého pokoje. Místnost se rozzářila a Kirk otevřel šatník, hledaje něco pohodlnějšího. Zatímco se převlíkal, komunikátorem zavolal Spocka.

,,Spocku, tady Jim. Chtěl bych vás pozval na dobré pití k sobě do kajuty."

Spockův baryton změklý meditací odpověděl:

,,Jistě. Za 15 minut?"

,,Dohodnuto."

Přesně za čtvrt hodiny vstoupil Spock do Kirkova pokoje.

,,Spocku, jako vždy přávě včas." řekl Kirk.

,,Dozvěděl jsem se, že někteří lidé považují za zdvořilé přijít o pár minut později, ale nepochopil jsem účel," promluvil Spock.

,,Stejně nevím, jak bych reagoval, kdyby jste přišel pozdě. Asi by zavolal McCoye s týmem," usmál se Jim a zavedl přítele do místnosti se stolem a židlemi. ,,Nebude vám vadit, že před drinkem ještě provedu jistý... asi byste řekl rituál."

,,Jaký rituál?" pozvedl Spock obočí.

Kirk v uklidňujícím gestu pozvedl ruce.

,,Nic zvláštního. Je Chanuka a já bych ji chtěl strávit s vámi." A to tak, že zoufale. Toužil, aby mohl se Spockem strávit nějaký čas a obnovit vztah, který se mezi nimi vytvořil během pětileté mise. Teď se před Spockem cítil zranitelný, bolel jej studený pohled, kterým jej odbdařil, když se vrátil z Golu.

,,Neruzumím. Proč se mnou?" stál strnule Spock.

,,Jste můj přítel, můj nejlepší přítel, Spocku. Nikdo neví, že Chanuku slavím, ale budu rád, když se to o to můžu podělit s vámi." řekl Jim tiše. Nechtěl prozradit všechny své emoce, ne teď, ne najednou.

Spock se mírně uklonil.

,,Jsem poctěň. Co to obnáší?"

Jim se uvolnil. Cítil ze Spockova hlasu otevřenost, o kterou se tak bál. Měl strach, že už ji nikdy neslyší. Vytáhnul z krabice svíčky a zdobený svícen, na němž bylo děvět míst. Jedno bylo vyvýšené, ostatní se po stranách řadily sestupně. Působilo to uhlazeně, elegantně a docela půvabně.

Kirk umístil sváčka na nejvyšší místo a pak na nejnižší.

,,Víte něco o Chanuce, Spocku?" zeptal se.

,,Pokud mě paměť neklame, tak se by to mělo mít něco společného se zázrakem na Zemi. Osm dní světla," vybavil si Spock.

,,Správně. Každou noc zapalujeme jednu svíčku, až zapálíme všechny."

,,Takže dnes je tedy druhá noc?" zajímal se Spock se zvědavým pohledem na menoru.

Jim se zmateně podíval na svícen, kde již stály dvě svíce.

,,Ach, ne, tohle," ukázal na vyvýšenou svíčku ,,je šamaš, neboli pomocník. Nepočítá se, slouží jen k zapálení ostatních svící."

,,Fajn, Spocku, všechno je připraveno. Teď jen poslouchejte." řekl Jim po chvíli. Spock přikývnul.

Kirk vzal zapalovač a použil jej na šamaš. Pak v místnosti ztlumil světla a vzal svíčku do ruky.

"Baruch atah Adonai, Elohaynu melech ha'olam, asher kidshanu bemitzvotav vetzivanu l'hadlik ner shel Hanukkah." Přiložil šamaš k první svíčce a daroval ji světlo."Baruch atah Adonai, Elohaynu melech ha'olam, shehecheyanu v'kiy'manu v'higianu laz'man hazeh, amen."

Zahleděl se do ohně a zopakoval modlitbu, aby jí Spock porozumněl.

"Požehnaný jsi Ty, Hospodine, Bože náš, Králi všehomíra, jenž jsi nás posvětil Svými přikázáními a přikázal nám zapalovat chanuková světla. Požehnaný jsi Ty, Hospodine, Bože náš, Králi všehomíra, jenž jsi učinil v oněch dnech zázraky našim otcům v tomto čase."

Otočil se a usmál se na Spocka.

,,Děkuji, Spocka. To je celý rituál, říkal jsem, že to nebude nic světoborného."

Vulkánec na chvíli zauvažoval a pak se zeptal:

,,Vy jste žehnal Bohu, že vám přikázal zapálit svíčky?"

,,Nejsem v tom příliš zběhlý, ale asi právě ty modlidby z nás dělají židy. Myslím, že proto Bohu žehnáme. Za to, že jimi stále jsme. Co vám můžu nabídnout k pití? Mám nějaké kořeněné čaje, který si myslím, že by vám mohly udělat radost. Můžu nabídnout také brandy nebo whiskey..."

,,Čaj by byl přijatelný," pronesl Spock a usadil se ke stolu, zíraje na svíčky. ,,Nebyl jsem si vědom toho, že jste žid, Jime."

Jim pokrčil rameny.

,,Mám to v záznamech, ale není to nic, o čem bych často mluvil, přestože je to pro mě důležité."

Když byl čaj hotov, podal jej Spockovi a svůj vlastní položil před sebe.

,,Ještě něco bych měl dodržet, počkejte chvíli." Jim se odebral do své ložnice a za minutku se vrátil s vázou plnou slunečnic. Podržel je před Spockem a plaše poznamenal:

,,Ty jsou pro vás. Myslel jsem, že by se vám mohly líbit."

,,Nerozumím," pozvedl Spock obočí.

,,Součástí svátků je dávání dárků," řekl Jim při pohledu na Spockův údiv, který poznal ze zdviženého obočí a ztuhlých ramenou. Pak spěšně dodal: ,,Nemějte obavy, vím, že vulkánci podstatu dávání dárků příliš nechápou. Jen... jsem myslel, že zrovna ty slunečnice..."

Kirk zadržel dech, zatímco Spock zkoumal květiny. Sám je pečlivě vybíral a doufal, že v nich jeho přítel nalezne zalíbení.

V okamžiku, kdy si toho Spock všimnul, koutky hnědých očí i úst se zvlnily v náznaku úsměvu.

,,Jsou dokonalé matematicky. Střed je kulatý, rovnoměrně obklopen lístky a vhodnou barvou. Jsou krásné. Děkuji, Jime, opravdu se mi líbí," řekl vřele.

Štěstí prolétlo celý Jimovým tělem.

,,To mě těší. Tuším, že by měly ve váze vydržet po celé svátky. Sulu vám je pak může pomoct vysušit, jestli chcete."

Spock se díval na květiny, v očích mu přetrvával lehký úsměv.

,,Nepotřebuji je napořád."

Společně popíjeli čaj, pozorovali plápolání svíček a užívali si společného ticha. Jakmile svíčky začaly hořet slaběji, Jim tiše rozvítil světla na běžný výkon. Spock uchopil vázu s květinami a postavil se.

,,Děkuji, že jsem se dnešní večer mohl strávit s vámi, Jime."

Jim vstal také, prsty odlupoval zaschlý vosk z menory, aby zakryl své mírné rozpaky.

,,Děkuji, že jste přišel, Spocku. Hodně to pro mě znamená."

Když Spock odešel, dal se Jim do uklízení svícnu, pak k němu přiložil zapalovač. Chtěl strávit Chanuku se Spockem, po mnoha letech s ním toužil být. Během jejich společné pětileté mise, si uvědomil, že ho má více než rád. Ale pak jej ztratil, následně zase zázrakem získal. Věděl, že to V'Ger zavolal Spocka zpět... V'Ger a možná také Kirkovo strádání. Ale teď byl tady, znovu v Jimově srdci. Cítil planoucí nutkání vyslovit onomu zázraku světel díky, jež bylo podníceno jeho vděčností za Spockův návrat.