Listopad 2012

Co je reálné?

26. listopadu 2012 v 21:36 | Archea Majuar

Nejde o žádné hanobení či pokus o zesměšnění herců. Kvalita povídky tomu sice neodpovídá, ale snažila jsem se připomenout, kterým mužům nejspíše vděčíme za to, že pomohli ke vzniku slashe. Děkuji pane Shatnere, pane Nimoyi, pane Roddenberry. Řekla bych Žijte dlouho a blaze, ovšem to již u posledně jmenovaného mistra počítačových triků minulého století neplatí... Zde jsem vám připravila povídku, která popisuje, jak by si fanoušci K/S mohli představovat, že se jejich hvězdy dají dohromady. Je to naprosot out of reality, ale pro mě fanfiction znamená něco, co je reálné pouze v našich myšlenkách. A v mých myšlenách to reálné je.

Co je reálné?
Prostředí: Star Trek
Pár: Nimoy/Shatner

Rating: +15

A/N: Po dlouhé době jsem se vrátila ke psaní a to s pro mě novým fandomem - Star Trek. Nikdy jsem tomuto seriálu příliš nefandila, dokud jsem nenarazila na slash povídky z tohoto prostředí. Velmi mne to oslovilo a zvědavost mi nedala pokoje, dokud jsem si nepustila pár díru z TOS (první generace). No a výsledek je tady... Vznik slashe opravdu musím připsat Star Treku, neboť vztah mezi Kirkem a Spockem je přinejmenší fanscinující. Alespoň pro mne :) Sice toto je trošku něco jiného, než jsem prve zamýšlela napsat, ale chystám i další povídky. Časem :)


,,Kapitáne! Vzpamatujte se!"

,,Jsem naprosto v pořádku, Spocku."

,,V pořádku nazýváte stav, kdy dáváte pokyny k likvidaci zásob masa? Osobně by mě to příliš nevadilo, ale 90% pozemšťanů bez masa nepřežije."

,,Hleďte si svého a mé příkazy laskavě nekomentujte."

,,Jednám v zájmu vašeho dobra. Cožpak se chcete zničit?"

Kirk vstane z postele a přejde blíže ke Spockovi. Pohrdlivým hlasem s příměsí šílenství pronese:

,,Čím jsem si vysloužil, že jste tak starostlivý, poručíku?"

,,Vy byste to nejspíše nazval přátelstvím."

,,Jen přátelstvím, Spocku?"

,,Pochopil jsem, že pro pozemšťany je tato emoce nejdůlěžitější vedle lásky a důvěry."

Spock se stále tváří klidně, pouze Kirkovi neujde stín obav v jeho tváři.

,,Možná, Spocku, možná..." ušklíbne se Kirk. ,,Ovšem jak by přítel mohl udělat tohle?"

Kapitánovy rty se razantně přitiskly na ty Spockovy a...




Obočí Williama Shatnera vylétlo vzhůru, oči se vykulily z důlku a ústa se mu otevřela, jako by čekala na přísun většího objemu potravy. Bez pohnutí zíral na scénař, jenž mu vypadnul z rukou a nyní si poklidně lebedil na podlaze. Muž byl natolik šokován, že neslyšel otevření ani následné zavření dveří, vedoucích do šatny.

,,Čekáš, že ti ten scénář sám zpátky vletí do rukou?" ozval se ironický hlas.

Bill zvedl vytřeštěné oči od ležících papírů a pohlédl na Nimoye. Ten němě vyčkával, co z jeho kolegy vyleze. Opřel se o zeď, skřížil ruce na prsou a aniž by přímo chtěl, musel se usmát nad připitomělým výrazem, kterým se na něj Bill díval.

Náhle se Shatner vzpamatoval, zavřel ústa a zvedl scénář ze země.

,,Už jsi to četl?"

,,Co to je?" zeptal se Nimoy, přestože začínal tušit, co jeho přítelem otřáslo. Ovšem jemu to zase tak nepředstavitelné nepřišlo. Občas se nachytal, že začíná uvažovat jako Spock.

,,První díl druhé série. Musím to více specifikovat?" otázal se nevrle Shatner a ačkoliv nedostal odpověď, raději v rychlosti nedočtenou stránku nalistoval, v rychlosti přešel místnost a vrazil ji Leonardovi pod nos.

,,Sice už jsem někde slyšel, že jsem dokonalý, ale číst text, vzdálený centimetr od mých očí, skutečně nezvládnu." vzal scénář z Billovy ruky, oddálil do požadované pozice a zběžně zjistil, o čem daná stránka pojednává. Ve svém úsudku se nemýlil.

,,Co přesně ti vadí?" usedl Nimoy na gauč, s pohledem stále upřeným na papír. Nemusel se na Billa dívat, hlasité zafunění mu podalo jasnou zprávu o jeho momentálním výrazu. Skutečně už jej znal jako své boty, bylo až neuvěřitelné, jak moc byl Kirkovi charakterově podobný.

,,No, co... vůbec celý ten nápad. Jak to vůbec může někoho napadnout?a" svalil se Bill znovu na gauč.

Nimoy zvedl hlavu a zadíval se na svého přítele pohledem, který jasně říkal: ,,Si ze mě děláš srandu?"

,,Co?" nechápal Shatner.

,,Ty jsi snad neviděl ani jeden díl Star Treku? Nikdy jsis nevšimnul, že působíme společně až moc harmonicky? Sice mne nenapadlo, že by to došlo až takhle daleko, ale když jsem četl scénář, jako pěst na oko to zrovna nepůsobilo." promluvil klidně Leonard.

Bill se na svého přítele díval, jako by spadnul z višně. Copak mu nedochází, že něco takového je v televizi nepřípustné?

,,Je mi jasné, že to asi hodně lidí nepochopí ale jak by řekl pan Spock: Je to logické." usmál se Nimoy a odložil listy.

Shatner chvíli přemýšlel, znovu se zadíval na popis scény a uznal, že napsané by to bylo dobře a docela si dokázal představit, že v afektu by se tohle mohlo stát.

,,Dejme tomu, že fanoušci to zkousnou. Podle tvého mínění si jsou Kirk a Spock opravdu velmi blízcí, takže bystrý člověk by si to stejně dříve nebo později domyslel." zklidnil se Billovi hlas.

,,Asi už vím, co tě trápí." poznamenal Nimoy a mimoděk se poškrábal na uchu. Už si zvykl na jejich špičatost a nyní se musel usmát nad svou zaskočeností z faktu, že je má momentálně zakulacené.

,,Tak povídejte, poručíku," podíval se Bill zaujatě na Leonarda.

,,Příjde ti nechutné, dotýkat se mne tímto způsobem." pravil Nimoy prostě. ,,Je to pochopitelné. Osobně mi to příliš nevadí, už po mně při natáčení chtěli horší věci." ušklíbnul se.

Bill se zašklebil taky, neboť Leo nepříliš dobře odhadl, co se mu na oné scéně protivilo. Ne, to není to správné slovo, pomyslel si. Spíše si nebyl jistý, jestli by to bylo správné, jestli by to nějak nepoznamenalo přátelství mezi ním a Leonardem. Ale je to jenom pusa, ale co když...

,,Jak ta scéna končí?" zeptal se Nimoye.

,,Ukončením polibku, popisovaného jako velmi vášnivý, vzpamatovaním Spocka, který následně odtáhne Kirka na ošetřovnu." odpověděl nevzrušivě Leonard, ale pozorně si Billa prohlížel. Byl si vědom toho, že v Shatnerově hlavě se odehrává velmi důležitý proces, zvaný myšlení.

William horečně přemýšlel. Jakožto herec by se měl s tímto úkolem vypořádat stejně jako Nimoy, ovšem sám před sebou již pár týdnu skrýval jedno tajemství. Chraň Bůh, nebyl teplý, ale měl za sebou jisté...experimenty. Nebyl svatý, ani být nechtěl a docela měl zájem něco vyzkoušet i s Nimoyem, odpudivý vážně nebyl. Ale nehodlal riskovat jejich přátelství a navíc homosexuální vztahy nebyly zrovna vítány. Seriál a realita je něco úplně jiného. Kdyby jej měl políbit, možná by sám nechtěl zůstat jen u polibku. Přinejmenším by mohl vypadat až příliš přesvědčivě.

,,Nemám z toho dobrý pocit." zamumlal Bill. ,,Ten nespočet párů očí na place. Budou na nás zírat, jako na zvířata v zoo."

,,Na to jsem nepomyslel." pokýval hlavou Nimoy. ,,Ale odkdy zrovna tebe zajímá, co si kdo myslí?"

,,Jedna věc je, jestli se mezi lidmi šíří informace o mých hereckých výkonech. Na to má každý svůj názor a já ho respektuju. Ale příjde mi potupné, kdyby si začali lidé povídat o tom, že se lépe líbám s mužem než se ženou." vychrlil ze sebe Bill.

Leonard chvíli mlčel. Pohrával si s myšlenkou, kterou hodlal Williamovi sdělit, ale nevěděl, jakou má čekat reakci. Nakonec se osmělil.

,,Chceš si to nacvičit? Ve scénáři je sice popsán vášnivý polibek, ale myslím, že jemný a cudný bude stačit."

Bill chtěl nejprve obvinit Nimoye z choromyslnosti, ale pak mu došlo, že to zase tak špatný nápad není. Na place to pak sfouknou o dost rychleji. Na place... ale co teď? Věřím, že ovládnu svá rozhodnutí, nevrhnu se na něj nijak hladově, pomyslel si, ale zároveň věděl, že jisté části těla často zdravý rozum neposlouchají.

,,Dobře." postavil se rozhodně Shatner. Zamknul dveře od šatny a postavil se ke svému příteli čelem. Nimoy už byl na nohou, shlížel na Billa a čekal, co bude.

Shatner přistoupil blíž, o krok, pak o dva. Nádech, výdech, zavřené oči. A pak to udělal.

Lehce se dotknul rty Leových úst. Po chvíli se daly i Nimoyovy rty do pohybu, narážely do sebe v pomalém rytmu. Bill se automaticky snažil jazykem dostal do druhých úst. Uvědomil si to až tehdy, kdy mu byl vstup umožněn. Bázlivě se stáhl zpět, ale jeho jazyk byl pronásledován druhým. Plenil jeho ústa, zatímco se Bill instinktivně tisknul s tělu svého přítele.

Náhle jej Leonard od sebe odtrhl.

,,Co děláš?" vyjekl Bill.

Nimoy Spockovsky pozvedl obočí.

,,Jedu podle scénáře. Mám se vzpamatovat a pak tě odtáhnout na ošetřovnu."

,,Ano, pravda."

,,Chceš to zkusti ještě jednou?" navrhl Nimoy se zamyšleným pohledem na svého přítele.

Shatner přikývnul a bez okolků byl zpět u Leonarda. Políbil jej mnohem náruživěji, než prve. Uvědomil si to a chtěl přibrzdit, což by se mu nejspíše podařilo, kdyby mu nebyly položeny horké dlaně na tváře. V tu chvíli zapomněl na veškeré myšlenky ohledně zpomalení. Objal Lea kolem pasu a přitáhnul jej blíže k sobě.

Ruce se z jeho tváří přesunuly do vlasů, pak na záda až dorazily k zadku.

William ukončil polibek, aby mohl svými rty polaskat přítelovo ucho.

,,Že jsi se nikdy se svými choutkami nepochlubil..." zašeptal rozverně.

,,Šetřil jsem si je pro správnou chvíli." uslyšel Bill zapředenou reakci, kterou následovalo stisknutí jeho půlek. Vlna vzrušením jím projela jako blesk. Možná by měl, kvůli jejich přátelství, ustoupit a omluvit se, ale Leonard očividně měl o experiment zájem. A co by Bill neudělal pro svého nejlepšího přítele, že?

,,Toto bude opravdu zajímavé odpoledne..." zašeptal a vrátil se svými rty zpět na Nimoyovu tvář, kde jej přivítala horká, hladová ústa.