Červenec 2012

1, Nepříliš dobré vyhlídky

3. července 2012 v 20:23 | Archea Majuar |  Za kamennými zdmi
Za kamennými zdmi

Prostředí: originální v protřsedí Harryho Pottera
Pár: docela dost, ale chci se dopracovat k páru
Ethan Walker/Christopher Blaire
Rating: + 15

A/N: Taková rozjezdová kapitola, která vám řekne více méně kulové :)


,,Nyní přivítejte nového profesora lektvarů, Christophera Petera Blairea." zvolal ředitel Bradavic, Terence Gombick.

Všichni ve Velké síni upřeli své oči na muže, jenž se s mírným úsměvem rozhlížel po sále.

,,To bude pěknej salát," řekl tlumeným hlasem Rich Foster, pak si odfrkl a znovu se pustil do jídla.

,,Co ty víš...alespoň má hezký úsměv." poznamenal chlapec sedící vedle něj.

,,No, aby nebyl Brian Halkey proti, že?!" protočil Foster oči. ,,To se ti lehko řekne, když jsi teplej. Ale my hetero máme prostě na jiné chlapy své názory."

,,Promluvil mudrc," vložil se do debaty Ethan Walker. Chlapec měl černé vlasy, jejichž ofina mu spadala do očí a musel ji částo odhazovat. Líbilo se mu to. V tu chvíli si připadal jako frajer. ,,Ale my teplí, jak říkáš, taky hned každého chlapa nesjíždíme lačným pohledem. Jak si pak vysvětluješ, že normálně komunikujeme s tebou a ty se necítíš jako lovná zvěř?"

,,Slíbili jste, že po mě nebudete vyjíždět a to mi ke štěstí stačí," zabručel Rich.

Ethan s Brianem se na sebe podívali, pokrčili rameny a rovněž se dále věnovali jídlu.

,,Je zde ještě jedna věc." znovu zvýšil hlas ředitel. ,,Jelikož byl definitivně zrušen předmět Obrana proti černé magii, musejí všichni sedmáci letos skládat OVCE i z lektvarů a pravidelně navštěvovat jejich výuku. To je pro dnešek vše."

Ethan zůstal zírat s otevřenou papulou.

,,No...to je solidně posranej začátek, hochu." poklepal ho po rameni Brian.

Když se řekne jméno Walker, tak se kromě bojů s Voldemortem lidem vybaví ještě jedna věc. Naprosto neschopní lektvaristé. Měl dokonce ponětí o tom, že je horší než slavný Harry Potter, či nynější profesor Bylinkářství Longbottom. Během prvních dvou ročníků překonal všechny rekordy v roztavení kotlíků i v počtu trollů z písemek. Ty dva roky prošel s odřenýma ušima. Měl dobré kamarády, kteří mu vždy pomohli. Později, protože měl jinak skvělý prospěch, dostal od ředitele vyjímku a nemusel na lektvary chodit. To se profesoru Lewinskemu moc nelíbilo, byl to neskutečný puntičkář a křikloun, ale co s tím mohl nadělat. Jenže teď jestli z lektvarů MUSÍ dělat OVCE, tak je v prdeli...

,,Jestli tenhle profesor bude jako Snape nebo Lewinsky, tak jsem na téhle škole skončil..." pronesl pohřebním hlasem Ethan a společně s kamarády se odebral do Havraspárské věže.




,,Neklepej se tak, přece nebudeš mít strach z lektvarů," povzbuzoval Brian Ethana druhý den, těsně než měla začít jejich první hodina s novým profesorem.

Ethan nejenže byl vyklepaný z tak nenáviděného předmětu, ale také se obával profesora Blairea. Sice se mu nezdál nijak nebezpečný, ale Ethan byl vždy k cizím lidem mírně nedůvěřivý. V takových chvílích si připadal jako k hlídání vycvičený pes.

Z rozjímání jej vyrušil zvuk otevírajících se dveři do učebny. Havráspárští a mrzimorští sedmáci se nahrnuli dovnitř, každý si hledal své místo. Ethan byl obeznámen s tím, že Brian ve společných hodinách s Mrzimorem bude sedět se svým přítelem, tak si sedl úplně dozadu a čekal, jestli si k němu někdo přisedne. Trochu doufal v Riche, ale nemohl mu mít za zlé, když ten se usadil rovněž ke své partnerce.

,,Dobré ráno, studenti," oslovil studenty jemný hlas a až chvíli poté konečně všichni uviděli nového profesora lektvarů.

,,Jmenuji se Christopher Blaire a je mi ctí, že vás budu provázet vašim poslední rokem stráveným na této škole. Byl jsem přijat teprve před pár dny a bylo mi řečeno, že někteří z vás neměli v plánu lektvary vůbec studovat. Proto jsem se rozhodl vám zadat středně těžký lektvar, který dnes vypracujete, a podle výsledků budete rozděleni do dvou skupin. Ty budou v dalších hodinách pracovat samostatně." pronesl pomalu muž, zhruba okolo pětatřiceti. Nevypadal ničím příliš nápadný, ale Ethana přesto zaujal.

Když se profesor posadil na katedru a čekal na jejich reakce, vypadal naprosto uvolněně. To přišlo mladíkovi podivné, neboť první hodinu na nové škole odučit v klidu bez špetky nervozity, vyžaduje notnou dávku flegmatismu či sebevědomí. A potom jeho vlasy...Ethan už viděl pát blonďáků, kteří nosili dlouhé vlasy převázané stužkou, ale ti se vždy honosili téměř bílou hřívou. Třeba ten chlapec ze Zmijozelu, syn Draca Malfoye. Ale tenhle člověk má prameny špinavě blonďaté, nic moc čím se chlubit, jenže přesto mu dodávaly jistou špetku arogance, jako všem, kteří se dlouhými kadeřemi honosili.

,,...pokyny máte na tabuli, přísady na stole. Myslím, že vám již nic nebrání v započatí vašeho díla," proniklo do Ethanových myšlenek. Černovlásek zamrkal, odhodil si z čela pramen neposlušných vlasů a loudavě zamířil za přísadami. Ani nečetl recept, prostě pobral z každého něco.

Téměř nevnímal, že rozdělává oheň pod kotlíkem, krájí přísady jak se mu zlíbí a pak je bez ladu a skladu nahází do kotle. Odněkud z podstolu vyhrabal naběračku a začal tu břečku, co se mu v černé nádobě vytvořila, míchat. Bylo mu jedno, co mu profesor řekne. Dobře věděl, že určitě skončí v té horší skupině. Teď nemá žádnou cenu se snažit.

Jak tak přemýšlel nad svým osudem, ani si neuvědomil, že již začala druhá hodina a oni mají mít lektvar téměř hotový. Z beznadějných myšlenek jej vytrhlo šťouchnutí do žeber, které mu uštědřil Brian, jdoucí právě okolo.

,,Uhaste oheň, položte naběračky a vzorek lektvaru odevzdejte," ozvalo se ve chvíli, kdy se Ethan konečně probral. Učinil vše, co mu bylo nařízeno a smířeně se sesunul na židli.

Dostali teď několik minut volno, než profesor vyhodnotí výslekdy. Ethan se rozhlédl po třídě, jestli se někdo tváří tak zkroušeně, jako se on cítil. Nikdo, pomyslel si nakvašeně. Asi byl v tomhle ročníku jediný, komu slovo lektvar přišlo jako sprosté.

Netrvalo dlouho a dozvěděl se svůj verdikt. Jak překvapivé, že skončil v horší skupině. Když zazvonilo, Ethan si rozladěně skládal věci do aktovky a chystal se k odchodu.

,,Walkere, můžete na chvíli zůstat?"

Ethan zůstat samozřejmě nechtěl, ale co mu zbývalo. Položil svou aktovku zpět na zem, stejně jako svou zadnici na židli.

Profesor počkal, až všichni ostatní opustí učebnu a pak přešel ke zničeně vypadajícímu mladíkovi.

,,Walkere, vy jste neměl lektvary čtyři roky, že ano?" byla Ethanovi položena otázka.

,,Ano, pane. Měl jsem skvělé známky ve všech ostatních předmětech a v lektvarech příliš nebezpečný, takže mi pan ředitel povolil výjimku a nemusel jsme do nich docházet už od třeťáku." řekl Ethan a podíval se do tváře profesora Blairea.

,,Dobře," pronesl Blaire zamyšleně. ,,Zkusím vás nechat měsíc pracovat vlastním tempem. U některých lidí se stává, že příjdou dříve nenáviděnému předmětu na chuť. Pokud se tak nestane, budeme muset najít jiné řešení. Vím, že vaše výsledky jsou jinak velmi dobré a byla by škoda, kdybyste si je měl lektvary pokazit."

Ethan kývnul, překvapen profesorovým jednáním.

,,Ale budete se muset snažit," dodal Blaire. ,,Výtvor, který jste dnes odevzdal, je věřím i pod vaši úroveň."

Mladík opět pokýval hlavou, srozuměn s požadavkem.

,,Můžete jít,"

S rozloučením na rtech se Ethan vydal z učebny ven. Jeho nervozita z lektvarů trochu opadla. Blaire se zdál být v pohodě a pokud Ethan nebude dělat problémy, mělo by to tak i zůstat.

Za kamennými zdmi - úvod

3. července 2012 v 20:21 | Archea Majuar |  Za kamennými zdmi

Po delší době opět začne vycházet povídka z mé vlastní tvorby. Nečekejte od ní nic ;) Psaní beru jako relax a nepotřebuju si tím nic dokazovat. Nikomu to nenutím...Možná budete mít něco proti ohranému prostředí, ale když ono je s kouzly všechno lehčí :D A také se vracím k mému oblíbeného vztahu profesor - student. I povahové rysy se budou poněkud opakovat, jelikož opravdu nesnáším hysterické, paličaté a ukňourané hlavní hrdiny. Aktualizace opět čekejte tak jednu týdně, ale kdoví, co všechno se může během prázdnin stát...

V posledních dnech jsem to psaní opravdu flákala. Co byste čekali, splnil se mi sen :D Tři roky jsem toužila poznat jednoho člověka a světe div se, povedlo se mi to. Možná by se mi zadařilo dříve, ale vzhledem k mé nedůvěře k lidem a ostýchavosti jsem si musela počkat, ale stálo to za to :)) To by mohlo stačit k okecávání mého momentálního rozpoložení (snad jste se pobavili, popřípadě zasmáli na můj účet, což mi vůbec nevadí...naopak těší :)) a pojďme se podívat, o čem by má nová povídka měla být. Berte to s rezervou, jelikož cesty mých hrdinů, jsou nevyzpytatelné ;)


Příběh se nám odehrává v Bradavicích po eře Zlatého tria. Nyní zde studují dva synové Harryho Pottera a Ginny Potterrové, stejně tak Teddy Lupin, Hugh Weasley a Scorpius Malfoy, kteří se v povídce budou velmi, velmi sporadicky objevovat. Spíše jen pro navození situace Bradavic. Více méně jsem ponechala důsledky poslední bitvy...

Hlavním hrdinou příběhu bude Ethan Roderic Walker. Chlapec právě nastupuje do sedmého ročníku, ví o sobě, že je homosexuál, dokonce už s pár chlapci spal. Je na to hrdý, stejně jako na svůj původ. Jeho otcem byl Tayler Walker, jenž padl v bitvě s Voldemortem, rovněž byl členem Féxinova řádu a příslušníkem starobylé línie Walkerů. Mladík není nijak posedlý čistou krví, ale je pyšný, že celý jeho rod je proslulý zásluhami v boji proti Voldemortovi. Je výtěčným studentem Havraspáru, jeho inteligence a bystrost mu dává jistou výhodou oproti ostatním, neboť se nemusí tolik učit, aby dosáhl stejných výsledků, jako ostatní premianti. Vyjímku tvoří lektvary (jaké klišé, že ano). Ovšem ani tak není Ethan šťastný. Souží jej špatný zdravotní stav jeho matky, postupné odcizování se od přátel a neschopnost najít si dlouhodobého partnera. Vše se může změnit, když do Bradavic příjde nový učitel lektvarů. Klidný, mírný, možná zakřiknutý, ale přesto respekt budící Christopher Peter Blaire.

Pokud po tomto "intru" máte stále chuť na čtení této povídky, tak se račte ponořit do první kapitoly.