Prosinec 2011

Nic nečekejte...

27. prosince 2011 v 13:42 | Archea Majuar |  MSC
Přeji pěkné vánoční svátky, ale já vás musím zklamat. V sobotu jsem chtěla zveřejnit první část povídky od Tiry Nog, Whispers of Intent, bohužel se tak nestane. Dnes tuto povídku ve slovenštině začala vydávat stránka Sweet Dreams a tudíž mé další překládání, byť do češtiny, by bylo zbytečné. Je mi to líto, ale budete si muset počkat, než najdu něco nového, přibližně stejné kvalitního.

Stále platí, že mi můžete poslat odkaz na povídku, kterou byste rádi viděli přeloženou :)

Archea Majuar

Závan touhy

25. prosince 2011 v 20:50 | Archea Majuar
T/N: Tohle PWP nepatří mezi nejlepší, ale zaujal mě pár, tak snad potěší. A samozřejmě Vám musím popřát Veselé vánoce a šťastný nový rok :)

Závan touhy


Prostředí: Harry Potter
Žánr: slash
Pár: RL/RW
Typ: jednorázovka
Autor: tjs_whatnot



Remus strávil týden před svatbou Harryho a Ginny v Doupěti, pomáháním Molly se vším, co bylo potřeba. Nevadilo mu pomáhat. Weasleyovi byli přece něco jako jeho rodina. Ale musel si přiznat, že byl překvapen událostí ráno v den svatby. Probudil se v pokoji pro hosty, který Weasleyovi vybudovali po konci války, a zavětřil. Pronikavá vůně vyburcovala všechny Remusovy smysly.

Pach napadl jeho nos, jako by vanul skrze něj, prosakoval se do morku kostí a omámil všechny myšlenky.

Směs čokolády, trávy, potu a chlapecké vůně jej nutila slintat. Remus si v hlavě snažil vybavit pachy všech přítomných v domě.

Byl to Ron.

To znamenalo problém. Ron byl příliš mladý, sotva dvacetiletý a Remus nedávno ukončil vztah s Tonksovou, který ztroskotal na věkovém rozdílu. A pokud věděl, Ron byl heterosexuál. To mohlo být největší překážkou, ale dokud si Remus nebude jistý, má naději.

V hlavě mu zazněl smích. Takový, jakým se smával Sirius. Ten by mu poradil a Remus zatoužil si se svým dávným přítelem promluvit.

Závan Ronovy vůně nabyl na intenzitě a Remus zasténal, když jeho penis dal o sobě vědět a začal se zvětšovat. Vlkodlak jej pevně uchopil do dlaně, hladil se dlouhými, pomalými pohyby, občas zakroutil zápěstím. Věděl, že dnes mu to nebude trvat dlouho, neboť vůně kolem něj bez ustání vířila.

Remus si hrubě stiskl erekci a vyvrcholil na chvějící se břicho.

Do prdele, pomyslel si Remus. Cítil se provinilý, ospalý a nutnost sprchy byla zjevná, ovšem vstát se mu nechtělo. Pocit viny začal převládat. Přece nemůže masturbovat nad Ronovou vůní v jeho rodném domě!

Ale nikdo jiný to neví, připomněl si. Úspěšně dokázal lhát i několik let, ale o takovéhle věci, ještě nikdy.

Nyní musel.


Asi zešílel.

Cítil Rona všude. Jeho vůně dráždila Remusův nos pokaždé, když byl v Doupěti. A když vyšel na zahradu, pach jej pronásledoval. Všechno co chtěl, bylo ojet Rona tak, že se bude cítit stejně šíleně, jako on teď.

Remus byl už dvakrát na toaletě masturbovat. Onen zápach a Remusovy představy Rona, jak mu kouří jeho stále v pohotovosti stojící penis, mu způsobovaly muka. Teď už jej vzrušovala nejen vůně, ale i sám nejmladší syn Molly a Artura Weasleyových.

Bylo mu hrozně trapně, že muž v jeho věku nad sebou nemůže udržet kontrolu. Remus už nevěděl, co má dělat.

Chtěl si s někým promluvit, ale momentálně byl v domě jen Ron a Molly.

Krásné ráno, Molly! Moc bych chtěl šukat tvého syna. Že ti to nevadí?

Remus věděl, jak by takový rozhovor skončil. Molly mu nikdy docela neodpustí, jak zacházel s Tonksovou. Ne, že by mu něco vyčítala, jejich vztah skončil s přispěním obou, ale žena vždy bude stát na straně ženy.

,,Remusi."

Oslovený vzhlédl a uviděl Rona, stojícího ve dveřích kuchyně. Ospalý mladík nyní nosil velmi krátké vlasy, které mu Ginny ostříhala před svatbou. Měl na sobě jen oranžové, pyžamové kalhoty. Remus odtrhl pohled od nahé hrudi a všiml si loga Kudleyských Kanonýrů na spodní částí nohavic.

To vysvětlovalo barvu pyžama, ale ne důvod Ronovy přítomnosti v hale. Bylo deset hodin ráno a jen Merlin věděl, co tam Ron pohledával.

,,Rone," odpověděl Remus. ,,Ty už jsi vzhůru?"

,,Kvůli Harrymu..." řekl Ron a pohodil rameny. Vypadal klidně, ale Remus zahlédl v jeho očích strach či bolest a i jeho úsměv postrádal náznak veselí.

Remuse ale více zaujalo, že Ronovy kalhoty se posunuly o něco níže a pokud by ještě klesly, byl by to útok na Remusovu sebekontrolu.

,,Vidíš něco, co se ti líbí?" opřel se Ron o kuchyňský pult.

Vlkodlak odtrhl oči od Ronova pasu a málem sebou trhl nad Ronovým pobaveným výrazem.

,,Ne," řekl Remus a podivil se nad svým chraplavým hlasem.. Ron zvedl obočí a odstrčil se od pultu.

,,Jdu se osprchovat," oznámil zrzek, povytáhl si kalhoty a přešel ke schodišti. ,,Uvidíme se později, Remusi," usmál se ještě přes rameno a odešel.

,,Ano," zamumlal Remus nepřítomně a přemýšlel, kudy se nejrychleji dostane na toaletu. ,,Určitě se uvidíme."


Toho dne odpoledne, po dalším zkurveném orgasmu, se Remus procházel v domě, až došel po rozvrzaném schodišti k neobývanému pokoji. Chtěl se podívat dovnitř, ale člověk uvnitř byl rychlejší. Popadl vlkodlaka za ruku, vtáhl si jej do místnosti a zabouchl dveře. Remus se začal divoce bránit a chtěl dveře znovu otevřít.

,,Co, se to sakra.."

Velká ruka zakryla otevírající se ústa a k uchu mu dolehl šepot.

,,Psst. Nechceme, aby nás slyšeli v celém domě, že ne?"

Remusův protest utichl, když ve stísněném prostoru ucítil nápor známé vůně. Remusovým věznitelem byl Ron.

Starší muž se přestal bránit. Nebyl si jistý, co se děje, i když byl rád, že je v malém, temném prostoru právě s Ronem a jeho vůní, která jej již několik dní doháněla k šílenství.

Penis mu během krátké chvíle skálopevně ztvrdnul.

Ron stáhnul svou dlaň z Remusových úst a položil ji na jeho rameno. Zřejmě chtěl zabránit bývalému profesoru v otočení. Remus uslyšel Rona zamumlat kouzlo a uvědomil si, že mu touha stále více zastírá myšlenky. Pak mu Ron přitisknul ruce ke zdi a naklonil tělo.

Nahé tělo.

,,Dokonalé," zašeptal Ron. Remus zrudl. Věděl, že není příliš přitažlivým mužem. Jizvy a vrásky únavy brázdily jeho tělo, ale v Ronově hlasě zněla zjevná touha.

,,Nemůžu hýbat s rukama," poznamenal Remus.

Ron se zasmál a poplácal Remuse po zadku.

,,Ale já můžu hýbat svými."

Remus sebou trhl, když Ron obtočil ruku kolem vlkodlakovy erekce a prst druhé ruky strčil do Remusovy zadnice. Ronovy ruce pracovaly v dobrém rytmu, posouvaly se, kroutily a Remus nemohl dělat nic jiného, než se hýbat s nimi.

,,Viděl jsem, jak jsis mě prohlížel," řekl tiše Ron a Remus se při jeho vrčícím tónu zachvěl. ,,Věděl jsem, že mě chceš."

Starší muž chtěl něco říct, ale v tu chvíli Ron odtáhl od Remuse obě ruce a tak Remus jen zakňučel a bezděčně trhnul boky.

Místností se rozlehl smích.

,,Připraven?"

Remus bezmocně přikývl a zalapal po dechu, když se na něj Ron nalepil a přitlačil ke zdi.

Bylo to nádherné.

Ronova kůže byla hladká, jen sem tam nějaká popálenina nebo jizva po zraněních, která nebyla včas ošetřena. Jeho tělo hřálo a pronikavá vůně byl tak příjemná, že jí chtěl Remus zůstat obklopen navždy.

,,Nehýbej se," řekl Ron a opatrně se začal zasouvat. Pak si položil ruce na zeď vedle Remusových a přirazil.

Remus vydal spokojený zvuk a podruhé již vyšel Ronovi stříc. Úhel nebyl zrovna vyhovující, takže se vlkodlak ohnul, ruce nechal opřené o zeď.

Mladíkovy ruce nyní svíraly Remusovy boky, přitahovaly si je stále zpět na svou erekci. Remus se nemohl ubránit zasténání vždy, když se Ron dotkl jeho prostaty.

,,Líbí se ti, když tě šoustám," popadal dech Ron. ,,Chceš, abych ti to dělal pořád, každý den. Nebo bych ti ho možná mohl kouřit, když budeš sedět s mámou u stolu. Mám přístup k neviditelnému plášti."

,,Do prdele," vyhrkl Remus, jakmile jej Ron kousnul do ramena.

Vyklenutý a napjatý vlkodlak vyvrcholil mohutnými proudy na zeď před sebou. I přes to do něj Ron dál přirážel stále tvrdšími a rychlejšími pohyby, než naplnil pokoj hlasitým zasténáním a se zachvěním boků naplnil Remuse svým spermatem.

Chvíli bylo ticho. Pak se Ron vytáhnul z Remus. Ten naposledy zakňučel a vyčepraně klesl podél zdi.

,,To bylo fajn," posadil se Ron vedle něj. ,,Měli bychom to udělat znovu."

,,Teď?" podivil se zmožený Remus, stále v šoku ze zjištění, že Ron opětuje jeho touhu. Potřeboval nějaký čas, aby to pobral.

,,Později," odvětil zrzek. Zvedl se na kolena, obkročmě nad Remuse a překvapivě cudně jej políbil. Remus přejel jazykem po Ronově spodním, suchém a popraskaném rtu.

Bývalý profesor přesunul své ruce na Ronův zadek. Přes lehké zmáčknutí Ron zasténal a prohnul se v zádech.

,,Měli bychom se přesunout ke mně," řekl Ron.

,,To byste měli." ozvalo se zpoza dveří.

V tom uslyšeli Mollyin hlas.

,,Kurva," zaklel Ron. Remus nadávku tiššeji zopakoval.

,,Vypadá to, že už jsi to konečně udělal," zasmál se vesele hlas nenápadně podobný Harryho. Remus se začervenal.

Ucítil známý pocit přemístění a najednou se ocitl v Ronově pokoji, který byl v horní části domu. Všude byla spalující oranžová barva.

,,Nikdy by jses neměl přemísťovat nahý," řekl Remus, stále ohromený a uvedený do rozpaků.

,,Už jsem to zkoušel dříve," pokrčel rameny Ron a pozadu skočil do na postel.

Rozvalil se, rozpažil ruce a jeho tělo zářilo pod paprsky odpoledního slunce. Vypadal jako stvoření určené jen Remusovi pro radost. Vlkodlak odhodil všechny rozpaky a připojil se k mladíkovi. Naklonil se nad ním.

,,Kde jsme to byli...?" zeptal se Ron a rukama bloudil po Remusově břichu.

,,Tady?" laškovně se otázal Remus, nakláněje se k polibku.

A směs čokolády, trávy, potu a chlapecké vůně byla všude kolem něj.

Poprask na stanici

4. prosince 2011 v 18:06 | Archea Majuar |  Cyklus "Shassie"
A/N: Dlouho předlouho jsme se rozmýšlela, jak tento cyklus zakončit. Nakonec jsem se inspirovala Shawnovou střelenou povahou a prostě psala to, co mi na mysl přišlo. Snad se Vám cyklus líbil :)


Prostředí: Agentura Jasno (Psych)
Žánr: slash
Pár: Shawn Spencer/Carlton Lassiter (Shassie)
Rating: +15



,,Budu mluvit upřímně, Shawne. Říkej si, co chceš, ale nepovažuji tě za naprosto svéprávného člověka. Část mnou vydělaných peněz jde na tebe. Za poslední půlrok jsme sice prá případů vyřešili, ale jakmile je uzavřeme, vypaříš se a dokud nám napřidělí další, nemám o tobě žádné zprávy. Myslím si, že mám právo vědět, co se s tebou děje." řekl mi narovinu Gus.



Chvíli jsem mlčel. Třídil myšlenky. Bylo mi jasné, že jednoho dne na podobný rozhovor dojde. Teď se jen rozhodnout, zda mlžit nebo říci čistou pravdu. Podíval jsem se příteli do očí. Skutečně má o mě strach.



,,Řeknu ti pravdu, Gusi, ale nebudeš mi tady tropit scény. Hádám se s tebou rád o blbostech, ale v tomhle budu neústupný. Je to mé rozhodnutí." Myslel jsem to vážně. Nechci, aby se Gus pletl mezi mě a Lassitera.



Gus se na mě podezřívavě díval, ale přikývl.



No, jo, ale co mu mám říct?, aby to s ním neseklo? napadlo mě.



,,Navázal jsem s jedním mužem poněkud intimnější kontakt." vypadlo ze mě.



Chvíli bylo ticho.



,,Ty-jsi-gay?" vysoukal ze sebe Gus.



,,Už to tak vypadá." založil jsem si ruce na prsou. ,,Vadí ti to?"



,,No, pokud mě nebudeš osahávat, tak jsem to ochoten skousnou. Jsi můj nejlepší přítel." usmál se mírně Gus. ,,Znám ho?"



,,Jo, znáš ho."



,,Už dlouho?"



,,Je rok dlouhá doba?" zeptal jsem se.



Gus už otvíral ústa, ale nakonec je zavřel. Poulil na mě udiveně oči.



Že by mu to došlo? podivil jsem se.



,,Ne, to ne!" vyjekl Gus.



,,Lassiter." pronesl jsem klidně.



Kdyby Gus nebyl černoch, asi by naprosto zbledl. Takhle se mu jen zvětšily nosní dírky a prohloubil dech. Uklidňoval se.



,,A máš ho rád nebo spolu jen spíte?" otázal se již klidnější Gus.



,,Mám ho hodně rád a doufám, že i on mě." usmál jsem se.



,,Blázne..." zakroutil hlavou Gus, ale v tu chvíli už jsme věděl, že se mezi mě a Lassieho stavět nebude.



,,Chceš někam zajít?" napadlo mě. ,,Bowling?"



,,Jo, potřebuju jít ven. Dnešek byl celkem vyčerpávající na můj mozek." zamumlal Gus a vystřel z domu. Já jen pobaveně pokrčil rameny a vydal se za ním.





Ležím vedle Lassieho. Ještě z nás sála horko a poslední záchvěvy vzrušení. Naše první milovní, povzdechl jsem si vduchu. Ještě nikdy jsem nebyl tak šťastný, jako teď, po boku své lásky. Už jsem Lassiemu tolikrát chtěl říct, že ho miluju, ale pořád jsem nenašel správnou příležitost. Když velká událost, tak s velkým obecenstvem, napadlo mě a potměšile jsem se usmál. Lassie nesmí nic tušit. Asi bude nejdříve zuřit, ale jak já miluju, když z jeho očí srší jiskry.. Ať už vzteku, radosti, či vzrušení...



,,Zítra uzavřeme případ?" zeptal jsem se svého milence.



,,Jo..." zabručel Lassie.



,,A nemohl by jsi udělat vyjímku? Celý případ jsem vyšetřoval podle tebe, tak alespoň závěr nechej, prosím, na mně." pohladil jsem jej po černočerných vlasech.



Lassiter se na mě pochybovačně podíval.



,,Nebudeš litovat." ujistil jsem jej s lišáckým úsměvem.



,,Obávám se, že budu. Ale, co mám s tebou dělat." oplatil mi Lassie úsměv, přitáhl si mne k polibku a znovu zavřel oči.



Já po chvíli usnul také, se spokojeným a natěšeným pocitem u srdce.





Na druhý den nás Lassie dovezl na stanici. Vešli jsme do budovy a zastavili se před kanceláří šéfky.



,,Tak kde ten tvůj extravagatní výstup proběhne? Budeš se potácet po její kanceláři nebo se spokojíš s destrukcí hlavního sálu?" zeptal se ironicky Lassie.



Já se rozhlídnul kolem. Bylo tady dost lidí a to se mi líbilo. Laškovně jsem se uculil na Lassieho, což u něj vyvovalo pozdvihnutí obočí a možná i trochu vyděšený pohled v očích.



Co ta moje lopata zase vymyslí, muselo se Lassiterovi honit hlavou.



,,Pánové? Co tady tak nečinně postáváte? Už pro mě máte výsledek?" zeptala se přísně šéfka, právě se vynořivší z nitra své policejní nory.



,,Samozřejmě." odtušil Lassie. ,,Pak Spencer vám jej jistě rád předloží."



Lassie se následně opřel o jeden ze sloupů a vyčkával.



Teď se na mě soustředila Vicková, ale já si chtěl získat pozornost všech přítomných. Nejprve jsem se se šíleným výkřikem svalil na zem. Pak jsem se rychle zvedl, skočil na stůl a přeskočil na další. Následně jsem se přesunul před čumily z celého oddělení a začal tancovat makarenu.



To už jsem si byl jistý, že na mě civí všichni a jeleními skoky jsem se odebral zpět před šéfku.



,,Vrahem právníka Kendyho Toronta jeeeee, jeeee, jeeee," začal jsem znova tančit na místě. To už Lassie nevydržel, postavil se ke mně a podržel mě za ramena.



,,Mluv už, Spencere." zavrčel.



Já se na něj zářivě usmál a Lassie trochu zaskočeně ustoupil. Nečekal, že se na něj budu zubit uprostřed skoro třiceti lidí.



,,Je to sice velice nečekané, ale viníkem se stává, poprosím o fanfáru..." rozhlédl jsem se kolem, ale když se nikdy troubit neodvážil, tak jsem vydal pár zvuků a konečně vyslovil jméno kriminálního živla: ,,Chuan La Brusco!"



Užaslý výraz zbrázdil tvář Karen Vickové a i poloviny přítomných policistů. Jen Lassie zakoulel očima a otráveně se mračil, ale já jsem věděl, že se v hloubi duše dobře baví.



,,Jak mi to vysvětlíte, Spencere?" zeptala se netrpělivě šéfka.



,,Jednodušéééé." udělal jsem piruetu. Pak jsem znova vyskočil na něčí stůl, udělal holubičku a plavým skokem přistál před Lassiem. Zadíval jsme se mu do očí a položil ruku na jeho jemné, uhlově černé vlasy.



,,Magická hlava detektiva Lassitera mi napověděla, že vrahem bude někdo, kdo je v úzkém příbuzenském svazku s obětí." teď jsem si přiložil druhou ruku k spánku, aby mé vidiny působily věrohodněji. ,,Vydali jsme se s Lassiem za matkou, otcem i sestrou oběti. Ta nám řekla, že se skutečně s bratrem neměli v oblibě a časté rozpory mezi nimi je dovedli až k soudu. Ona sama věděla, že její bratr je nejschopnější právník ve státě a nebyla ochotna se smířit se soudní prohrou. Donutila svého manžela, aby nějak zakročil."



Odmlčel jsem se, jelikož už se mi Lassie vytrhl a udělal pár kroků zpět s varovným pohledem v očích. Já jsem toho nedbal a pomalu šel za ním. Když detektiv narazil zády na zeď, zastavil jsem se půl metrů před ním.



Stále nás sledovalo nesčetné množství zvědavých párů očí.



Svými dlaněmi jsem stisknul Lassieho ramena a pokračoval v proslovu.



,,Sestra oběti ovšem netušila, že se její manžel odhodlá k vraždě. A jak k ní, vrchní detektive Lassitere, došlo?" vyzval jsem Lassieho, aby se taky připojil.



,,Vzal plyšového medvěda a došel s ním až k Torontovu domu." řekl Lassie a fascinovaně mi zíral do očí. Asi začínal chápat o co mi jde.



,,Za zástěrkou, že se přišel omluvit za chování své ženy se dostal dovnitř." pokračoval jsem a ještě se o něco k Lassiterovi přiblížil.



,,Posadili se, chvíli mluvili a nakonec La Brusco Toronta plyšovým medvědem zadusil." zakončil Lassie.



,,Bravo, detektive." naklonil jsem svou tváři ke svému milenci. ,,To si zaslouží odměnu." a políbil jsem jej na rty.



Lassie nejprve strnul, ale pak mi zašeptal do úst:



,,Ty mně jednou zabiješ, Spencere..." a jemně mě kousnul do spodního rtu.



,,Možná láskou, Carltone. Miluju tě, ty můj vytáhlý zamračený detektive." usmál jsem se láskyplně na člověka, za nímž bych i do pekla šel.



V Lassieho očích jsem na chvíli zahlédl slzy, ale pak si mě přitáhl do náručí.



Bez ohledu na bandu policejních ohařů kolem nás, mi pověděl:



,,Dal jsi mi znova sílu žít, děkuji, že jsi, Shawne. Taky tě miluju."



Klidně jsem si tam stáli, užívali si svou chvilku naprosté upřímnosti a dlabali na celý svět.



,,No, tak běžte něco dělat a nezírejte!" ozval se překvapivě klidný hlas šéfky Vickové.



Odtáhl jsem se od své lásky a rozhlédl se po publiku. Většina na nás zírala s otevřenými ústy, ale už se pomalu začali trousit zpět ke svým pracovním stolům.



Šéfka zavrtěla hlavou a změřila si nás podezřívavým, ale částečně i potěšeným pohledem.



,,Vy jste samé překvapení, pane Spencere. Máte štěstí, že nejste stabilním členem našeho týmu." mrkla na mě a odešla do své kanceláře připravit zatykač na La Brusca.



Pak jsem zahlédl Julliet, která se spokojeně usmívala a vypadala, že je ráda za nís oba.



Široce jsem se zazubil na Lassieho, který na mě něžně shlížel.



,,Netušil jsem, že uzavírání případů může mít tak romantický náboj." objal mě kolem pasu.



,,Ato ještě nevíš, jaký to bude mít náboj, až o svém vztahu řekneme mému otci." oplatil jsem detektivovi objetí.



,,Ale né..." zasténal Lassie. ,,Tvůj otec je horší, než ucpaná toaleta na sjezdu důchodců."



,,Copak to říkáš? Vždyť za pár desítek let budu stejný." odporoval jsem.



,,Nebudeš, lásko, nebudeš. Ty totiž budeš ještě horší." usmál se upřímně Lassie a společně jsme vyšli z budovy vstříc krásnému, slunečnému dni v Santa Barbaře.

Suomen enkeliä

2. prosince 2011 v 16:40 | Archea Majuar

Suomen enkeliä

(Finští andělé)

autor: Archea Majuar
fandom: Formule 1
pairing: Mika Häkkinen/Kimi Räikkönen
rating: +18

A/N: Z nebe na mě spadla myšlenka napsat něco na pár z Formule 1. A když už je teda potvrzen návrat Kimiho do kokpitu, tak on byl jasnou volbou. A koho k němu? Původně jsem myslela na Filipeho Massu, ale tenhle pár už se v českých luzích a hájích vyskytuje. Nakonec jsem zvolila Miku, který vám doufám vadit nebude :)

Spoře osvětlený přízemní menší sál hotelu. V rohu bar, uprostřed taneční parket a okolo množství židlí, křesel a pár pohovek. Všude se povalují plechovky od piva, coca-coly, obaly od jídla a ve vedlejší místnosti sem tam i něco, co ještě před pár hodinami bylo slušným občanem státu. Konal se zde mejdan na počest přijetí nového člena týmu, Kimiho Räikkönena.
Byl to skvělý den, Kimi si ho náležitě užil, ovšem po celou dobu si snažil uchovat svou image Icemana. Dnes mu to nečinilo problém a přestože se bavil, stále se necítil nejlépe. Kolem půlnoci se začali lidé vytrácet, až zbyl Kimi sám. Nevadilo mu to. Sedl si k baru s plechovkou piva v ruce. Chtěl si srovnat v hlavě, co všechno se za poslední týden seběhlo.
Věděl, že se do Formule 1 dostane. Dokonce věděl, že to bude dnes. Ale nečekal takové přivítání, při kterém se na něj sesypala ekipa novinářů, že je automechanici museli odhánět vidlema, aby Kimiho neumačkali.
Kimi pohlédl na hodiny visící na zdi. Za pět jedna. Byl pátek večer a to normálně chodil spát v deset, aby byl na raní trénink vyspaný, ale zítra vstávat nemusí. Mohl se celou noc nechat opájet pocitem být uprostřed dění nejslavnějších automobilových závodů.
Zhluboka se napil z plechovky, dále rozjímal a ani si nevšiml majitele stínu, který byl právě vržen kousek od něj. Onen stín patřil teď již bývalému pilotovi Formule 1, Miku Häkkinenovi, kterému se v hlavě honily myšlenky na to, co musí udělat.
Tradice týmu McLaren říkala, že když pilot dobrovolně a navždy opouští kokpit svého vozu, musí svého nástupce provést jakýmsi zkušebním testem. Když uspěje, stane se alespoň jednou Mistrem světa. Když neuspěje, upadne do zapomnění.
Mika si povzdechl. Má toho kluka rád, nejen protože vypadá stejně jako on. Titul mu přeje a udělá cokoliv, aby jej k němu dotlačil. Třeba ho nezíská v barvách McLarenu, ale Kimi má srdce bojovníka a snad si jednou bude moci říct, že je nejlepší na světě.
Zkušený závodník vyšel z temnoty a postavil se k zamyšlenému nováčkovi. Ten zvedl hlavu a překvapeně zamrkal.
,,Smím ti dělat společnost?" zeptal se Mika se svým typickým rozverným úsměvem.
Kimi nebyl zrovna nadšený, ale Mika mu držel v McLarenu místo a tak ze slušnosti nabídku přijal.
Mika se posadil na barovou židli, mrknul na Kimiho a natáhl se do ledu pro plechovku piva. Otevřel ji a nastavil tak, aby si s ním Kimi přiťuknul.
,,Na budoucnost?" zeptal se Mika
,,Na budoucnot." kývnul Kimi a společně se napili. Pak se podíval na Miku. Zvláštné výraz v jeho tváři jej donutil položit otázku.
,,Co se ti honí hlavou?"
Mika se se zafuněním krátce zasmál. Shodil z ramen koženou bundu, pod kterou měl jen modrou košili a levou rukou se opřel o bar.
,,Kimi, proč image Icemana?" zeptal se nakonec.
Kimi se mírně zamračil, ale ihned odpověděl.
,,Chtěl jsem se odlišit od tebe. Když se řekne Fin ve Formuli 1, všichni si představí věčně se usmívajícího Miku. Já bych chtěl, aby si za pár let představili mně, vždy vážného a klidného Kimiho." odpověděl Kimi upřímně.
,,Aha..." povadl mikův úsměv.
,,Ale já jsem to nemyslel tak, že chci být jiný než ty. Taky bych chtěl vyhrát titul, jsi můj velký vzor. .."
,,Chápu, chceš být originální." stiskl Mika mladšímu muži rameno, ale rychle ruku stáhnul, když se Kimi zatvářil docela bolestně.
,,Promiň, nevěděl jsem že..." začal se Mika omlouvat, ale Kimi jej přerušil.
,,Ani jsi to vedět nemohl. Nějak jsem si včera při jízdě hnul s krční páteří. Není to nic hrozného, ale bolest mi vytřeluje až do ramena." vysvětlil Kimi.
,,To znám." zakřenil se Mika. ,,Chceš pomoct?"
,,Jak mi chceš pomoct? Pofoukat ramínko nepotřebuji." ušklíbl se Kimi.
,,Slovo masáž neznáš?" smál se dál Mika. ,,Velmi příjemná věc."
,,Už jsem měl tu čest se s masáží setkat, ale kdo by mi ji v tuhle noční hodinu udělal?" zeptal se Kimi a díval se na Miku, jakoby ten mohl věděl všechno.
Ale tentokrát věděl.
,,Já. Sundej si mikinu a jdem na to." mrknul na Kimiho starší muž a postavil se.
Zdálo se, že Kimi chvíli váhal, ale bolest musela být zřejmě dost velká, takže si začal svlékat mikinu. Pak si uvědomil, že přes tričko se masáž dělá dost blbě a vedle mikiny přibylo odhozené tričko.
,,Opři se lokty o bar." řekl konverzačním tónem Mika.
Kimi tak učinil, napil se piva a snažil se uvolnit.
,,Už jsi to někdy dělal?" zeptal se.
,,Už jo." zamumlal Mika, postavil se za Kimiho a zkusmo položil ruce na jeho ramena. Kimi se mírně zachvěl. Nejspíše zimou, pomyslel si Mika a pomalými pohyby se snažil ze stuhlých a bolestí naplněných svalů dostat napětí.
,,Klidně přitlač, nejsem z cukru." oznámil Kimi.
Mika využil nahrávky a téměř neslyšeným šepotem směčoval: ,,Ale jsi sladký jako cukr..."
Nebyl si jistý, jestli Kimi jeho poznámku slyšel, ale mladší muž pak delší dobu mlčel. Pod Mikovou prací se postupně uvolňoval, až nebylo na ramenou co řešit. Mika věděl, co musí udělat a takhle svěle rozehranou partii nehodlal skrečovat. Postupně se dlaněmi dostavával níž podél páteře, klidnil namožené svalstvo.
,,Možná mám mezery ve vzdělání, Miko, ale nemyslím si, že by mi ramena sahala až pod lopatky." prohodil ironicky Kimi.
Mika se za jeho zády zasmál, ale v masáži pokračoval. Plíživými pohyby dostal ruce na Kimiho boky a pomalu je přesouval k břichu. Obličej měl nyní nad Kimiho krkem, na který narážely Mikovy hluboké výdechy.
Když Mika stanul před úkolem svést Kimiho, netušil jak dosáhne svého vzrušení. Ale teď se již bát nemusel. Přítomnost lidského těla, ještě k tomu, když bylo pěkně vypracované, mu naprosto stačila.
Kimimu také nebyla Mikova blízkost nepříjemná. Byl rád, že se zbavil napříjemné bolesti v ramenou a i spodní část zad si už říkala o zmírnění napětí ve svalech. Užíval si péči, téměř usínal, když si uvědomil, že se Mikovy ruce přesunuly na jeho břicho. Možná by se ohradil, ale bylo mu tak dobře, že se nechtěl ani pohnout. Ani zima mu nebyla, když mu Mika tak pěkně dýchal na krk...
To už Kimiho překvapilo, ale stále klidně seděl. Mikovy ruce stoupaly po břichu mladšího muže výše, ale jeho pozornost odvedl jiný Mikuv počin.
Byl to jemný, motýlí polibek, který mu byl vtisknut mezi lopatky. A pak další o něco výše. Kimi byl omámený. Nevěděl, jestli se má více divit rukám, které byly téměř u jeho bradavek, nebo sametových ústa, jež nyní líbala Kimiho krk. Téměř nepostřehnul, že barová židle ani úzké rifle již nejsou pro jeho dolní partie pohodlné.
Jakmile si Kimi uvědomil své pnutí v kalhotách, chtěl se začít bránit, že tohle přece nechtěl, že tam to zajít nemělo, Jenže Mika vždy věděl, co a kdy musí udělat. Ve chvíli, kdy cítil v Kimi růst napětí, mu dvě prsty stisknul obě bradavky.
Kimi se po nečekaném výboji slasti zhroutil na barový pult a zhluboka dýchal. Nesmírně jej překvapila citlivost bradavek a intenzita, s jakou posílaly proudy rozkoše přímo do jeho erekce.
Mika nepolevil ve svém snažení a dále jemně svíral Kimiho bradavky, zatímco ústy se dopracoval až k levému ušnímu lalůčku. Jemně se na něm pozdržel, ale pak se úplně odtáhl.
Kimi stále vydýchávající svůj šok, pocítil náhlou nepřítomnost tepla na svém těle. Otočil se a spatřil Miku, kterak si rozepíná knoflíčky na košili, ve tváři má červeň, v očích divoký výraz. Kimi polknul, ale na Mikově tváři dlouho jeho pohled nezůstal. Modré oči byly přitahovány objektem, který napínal Mikovy kalhoty.
Když si Mika sundal košili, tak se s pozvednutým obočím podíval na Kimiho. Ten stále seděl a zdálo se, že se už nikdy nepohne a z Icemana se stane Stonehange.
Starší muž položil svou ruku mladšímu na bedra a přimněl jej postavit. Stáli k sobě čelem, chvíli se dívali do očí, ale pak si Mika Kimiho přitáhnul k polibku.
Hladově se vrhnul na růžové rty, které okamžitě začaly polibek oplácet. Kimi ani nevěděl, proč to dělá, jen cítil, že je to správné. Odvážně kousknul Miku do dolního rtu, na což Mika odpověděl zavrčením a hrubě se svým jazykem snažil dostat do Kimiho úst. Ten mu to dovolil a konečně si uvědomil, že nějak opomněl ruce. Mikovy packy byly dávno omotané okolo Kimiho trupu, ty Kimiho bezvládně visely podél boků. Pak však byla jedna umístěna do Mikových zlatých vlasů, druhá na Mikův zadek.
Když už Mika nemohl popadnout dech, odtáhl se a dotáhnul Kimiho k jedné z pohovek. Strčil do něj a Kimi se svalil jako pytel brambor. Mika strčil koleno mezi Kimiho nohy, jednou rukou si podepřel jeho hlavu a vtisknul mu další, vášnivý polibek. Kimiho ruce se poučily a aktivně hladily Mikova záda.
To jim ale po chvíli už nestačilo. Kimi se chopil iniciativy, sjel dlanění k pásku od Mikových kalhoty a začal jej odepínat. Když se dostal k zipu, Mika se překvapeně, leč potěšeně odtáhl. Odměnou za překvapený pohled mu byl Kimiho nefalšovaný, nádherně svůdný úsměv. Mika pohladil Kimiho po tváři, odstoupil a sundal si kalhoty, ze kterých vyndal lahvičku a položil ji na stůl.
Pak si kleknul a rychle zbavil Kimiho jeho riflí. Mladší muž se sesunul na zem k Mikovi a dožadoval se dalšího polibku. Mika mu milerád vyhověl.
Horko obestíralo oba muže, kuže na kůži přitisknuté. Oba pocítili, jak se jejich vzrušení snaží dostat k sobě, ale tenká vrstva látky jim to nedovoluje.
Ani ne deset vteřin jim zabralo se jí zbavit a znovu se vrátit do hřejivého objetí. Jejich erekci jakoby se přitahovaly k sobě, narážely jedna do druhé, roztíraly po sobě kapky touhy.
Kimi už se jen nechával líbat, jelikož z jeho úst stále vycházely vzdechy rozkoše a Mika cítil, že ani on dnes nevydrží dlouho.
Přesunul svá ústa ke Kimiho uchu a zašeptal:
,,Chci být v tobě, Kimi...Hned teď."
,,Cokoliv chceš, cokoliv..." zněla Kimiho odpověď.
Mika si jednou rukou podal z pohovky dva polštáře a položil na ně Kimiho. Jeden mu dal pod hlavu, druhý pod kříž. Natáhl se pro lahvičku s lubrikantem a nanesl si jej na prst.
,,Možná to bude trochu bolest, ale věř mi, nikdy bych ti neublížil." podíval se Mika do Kimiho očí.
Ten jen přikývl a čekal, co bude.
Mika opatrně zasunul do Kimiho jeden prst, pak druhý a i třetí šel překvapivě hladce. Masáž asi není úplně marná předehra, pomyslel si Mika a pozorně sledoval Kimiho reakce.
Mladší muž se zdál být klidný jak jen mohl se skálopevnou erekcí být. Mika mu po ní stále lehce přejížděl prsty druhé ruky. Kimiho oči se slastně přivíraly, na rtech mu hrál nepatrný úsměv. Mika si nanesl lukrikant na svou erekci a pevně uchopil Kimiho nohy. Kimi jej zamženým pohledem pozoroval. Věřil mu.
Mika svou délku pomalu zasouval do úzkého otvoru a po chvíli byl Kimim celý. Čekal až si Kimi zvykne, ale byl nečekaně zastižen stažením Kimiho svalů okolo své erekce.
Mikovi se z úst vydral překvapený sten a v odpověď do Kimiho lehce přirazil. Mladší muž mu ihned vyšel vstříc, jakoby to byla ta nejpřirozenější věc. Mika se skoro celý vytáhnul a vrazil svou erekci znovu do Kimiho a naklonil se pro polibek.
Mladší muž mu dravě polibek oplatil a znovu stáhl svaly okolo Mikovy chlouby. Mika tentokrát pozměnil úhel a při dalším vpádu se otřel o Kimiho prostatu.
Kimi takový výboj nečekal a vykřikl. Po chvíli našli rytmus, který oběma vyhovoval. Mezi svými těly tiskli Kimiho erekci, která bolestivě pulzovala.
Celá místnost byla naplněna slasnými vzdechy obou blonďatých Finů.
Kimiho každý další příraz donášel k vrcholu. Chtěl si ještě déle užívat tu krásnou chvíli, ale všechna ta slast mu způsobila ten nejhlasitější a nejintenzivnější orgasmus v jeho zatím krátkém životě. Zmítal se ve vlnách orgasmických křečí, které poslaly k vyvrcholení i Miku.
Spocená těla dvou pilotů Formule 1 se k sobě tiskla na studené zemi. V tu chvíli existovali jen oni dva.
Dva finští andělé.