XXVII. Zkouška

27. září 2011 v 18:21 | Archea Majuar |  Beze Slov
Harry si otřel slzy. Během posledních měsíců toho nabrečel moc. Cítil se potom lépe. Co když se uvnitř něj vytvoří stejný štít, jaký má v sobě Snape?

,,Myslím, že síla Telepatie je tak velká, že k sexuálnímu vzrušení může dojít i u zkušených kouzelníků a čarodějek - pokud neprováděli oboustranou Telepatii delší dobu nebo pokud se cítí být silně přitahování k partnerovi. V našem případě to druhá možnost být nemůže, takže je to ta první. Nemám moc příležitostí telepaticky komunikovat, Pottere."

Harry vstal ze země a neklidně přecházel sem a tam.

V našem případě to druhá možnost být nemůže, takže je to ta první.

Snape se mýlil. Nechtěl říct: Nepřitahujete mě. Bere jako samozřejmost, že Harryho nemůže mít. Mladík z toho měl smíšené pocity. Copak si Snape nikdy nevšiml, že k němu Harry něco cítí? Nebo si to jen nechtěl připustit? Harry věděl, že Snapeův názor na lásku není nijak kladný, že ji považuje za slabost, ale možná hledal lásku v Enchanté, i když by byla asi jen na krátkou dobu.

Ale proč při lekcích tak svůdně šeptal? Proč se nevyhýbal mému doteku? Odnesl mě v náručí, přestože z toho prve radost neměl. Daroval mi knihu. Tančil se mnou. Přeměnil mou němotu v sílu, pomyslel si Harry. Zapisoval své myšlenky do deníku a stále hádanku o Snapeovi převrácel v mysli, dokud nenastal čas, aby šel do postele.

Nebylo divu, že se mu zdálo o bludišti. Kolem něj se tyčily skleněné stěny i trnité křoviny. Nešťastný šepot doléhal k jeho uším. Snapeův hlas jej mučil a hnal směrem ke středu bludiště, na náměstí, kde věděl, že Snapea najde. Po cestě zvedl růži, ze které vyňal černou perlu. Konečně dorazil, kam chtěl. Sklo před ním tentokrát nebylo pokryto trny, ale přímo železnými hroty. Pomalu natahoval dlaň k místu, kde hroty nebyly a přitisknul ji na sklo. Snape stál na druhé straně a díval se na něj.

,,Musíš jít." řekl klidně.

Harry zavrtěl hlavou.

,,Chceš, abych tě nakazil? Odejdi. Musím žít bez lásky."

Harry znovu vehementně zavrtěl hlavou.

Snapeovy černé oči byly mrtvé. Pak dva hroty vystřelily ze skla a každý se zapíchnul do jedné z Haryho dlaní, jakoby ho chtěly ukřižovat. Neslyšně křičel bolestí. Snape přistoupil blíže ke sklu.

,,Odmítnutí bolí. Vždy. Znám to. A budeš mít stejný život, jestli budeš příliš blízko mne."

Harry vypustil další tichý výkřik a hřebíky zmizely. Z ran vytryskla krev.

Harryho zalilo světlo ložnice. Posadil se zpříma na posteli a zazíral na své ruce. Rány na nich nebyly. Sen se zatím skutečností nestal.

Ničíš mě, Severusi. Trpím, když trpíš ty. Dovol mi se ti přiblížit, prosím. Nikdy jsme si úplně nerozumněli, ale já to zkusím! Severusi, vím jaké to je, být odmítnutý! Nesmíš žít bez lásky!

Vlhká místa se objevila na stránce. Slzy. Harryho duše přetékala slovy, ale byl příliš ochromený, než aby je byl schopen zapsat. Hodiny ukazovaly pět ráno. Mladík se osprchoval, v zrcadle si všimnul, že má kruhy pod očima a červené skrny pod nosem.

Ignoroval Hermionin email týkající se Harryho snů o Snapeovi, raději odpověděl na Ronův a Lupinův, které informoval o své činnosti v Bradavicích.

Musím říct přátelů, že mám Snapea rád, pomyslel si. Hermioně a Ronovi určitě. A možná Lupinovi, je jako můj kmotr.

Usmál se unaveným a smutným úsměvem, když si vzpomněl na Siriuse. Cedrica. Na všechny, kteří zemřeli Voldemortovou rukou nebo podobným způsobem. Včetně Snapea, který vypadal, že se jeho duše za smrtijedskou maskou rozpadá na kousky...

Opustil postel a posadil se na pohovku. Obejmul si kolena. Po chvíli vstal a donesl si Hermionin dárek - knihu o kouzelnících a čarodějnkách, kteří vynikají v Nitrobraně. Otevřel stránku pojednávající o Snapeovi. Zadíval se fotku, jemně přes ni přejížděl prstem. Pak knihu zavřel.

Protáhl se a uhladil si tričko s nápisem Jsem roztomilé nemluvně. V sedm hodin zapískal na svou stříbrnou píšťalku a Dobby se ihned objevil. Nasnídal se a hrůza ze snu se zmírnila. Snape dnes večer příjde na večeři. Červeň se usadila na mladíkově tváři. Dopoledne strávil cvičením neverbálních kouzel, která mu dělala problémy. Potom cvičil znakovou řeč a četl si v knihovně. Byla to škoda, že nemohl zkoušet Telepatii i s někým jiným. Snape jej varoval před krvácením z nosu, ale zatím měl štěstí. Tekla mu velmi málo. Odpoledne se šel projít k jezeru. Srdce zrychlilo svůj tep, když u něj spatřil známou černě oděnou osobu stojící na břehu. Černé vlasy vlály ve větru.

Harry počkal, dokud si nebyl jistý, že nemá rudý obličej. Došel ke Snapeovi. Ten na něj zaměřil svůj pohled, důkladně studoval mladíkovu tvář a s přimhouřenýma očima si prohlédl Harryho tričko.

,,Setkáme se dnes u večeře, Pottere." řekl místo pozdravu.

Harry přikývl a usmál se.

Počasí bylo smutné, šedé těžké mraky se plazily po obloze, ptačí zpěv utichl. Voda se zdála temná a napjatá.

,,Je osamělé," řekl Snape najednou. Napůl mluvil k sobě, napůl k Harrymu, "ztracené, opustěné, zapomenuté."

Harry se podíval do černých očí.

Já z něj osamělost necítím, pane.

Uviděl rozrušení v temných očích a cítil, jak mezi ním a Snapem přeskočila jiskra. Prostě se na sebe dívali, vítr jim vál do tváří a stydlivě si pohrával s černými vlasy.

Snape natáhl ruku, chvíli ji držel před Harryho tváří a nakonec jej pohladil. Harryho srdce poskočilo. Znovuzrozené štěstí a naděje znovu vystoupaly až do nebe. Pak Snape ruku pomalu stáhnul.

,,Jste první, kdo to řekl," promluvil tichým hlasem, "a předpokládán, že přítel mluví pravdu."

Harry se usmál. Snape se lehce dotkl mladíkova předloktí.


Brumbál ukrytý za stromem sledoval oba kouzelníky, jak se vraceli do hradu. Jejich aura štěstí se každým dnem vyjasňovala. Spokojeně se usmál.


V osm hodin byl Harry připravený. Kouzlo na dveřích mu oznámilo, že Snape přichází. Profesor vešel do Harryho pokojů oblečen do typického černého hábitu. Harry měl na sobě modré tričko, které se odvážně ptalo: ,,Chceš mě ochutnat?"

,,Nebyl jsem si vědom toho, že jste také na jídelním lístku, Pottere." řekl Snape lehce a pozvedl obočí.

Harry nevinně zvedl obočí také. Snape se naklonil těsně k mladíkovi, rty se dotýkal jeho ucha.

,,Jsem polichocen, že si myslíte, že bych chtěl dopřát to potěšení ochutnat vaše tělo," zašeptal. Harry odmítal jen nervózně stát a odpověděl ve znakovém jazyce. Očima se vpíjel do těch Snapeových. Jeho pohled byl tak intenzivní, jakoby chtěl zahájit pohlavní styk jen pomocí očí.

Já vím, že máte vynikající vkus...i chutě...v mnoha oblastech, pane.

,,Opravdu?" zkřivila se tenká ústa do lákavého úsměvu.

Harry přikývl. Z rozhovoru měl tvrdou bouli v kalhotách. Odvrátil tvář a zdvořile dovedl hosta k jeho židli. Příbory i latíře se jen leskly. Snape si rukou odhodil vlasy z tváře, když usedal. Vůně kardamonu se vkradla do Harryho nosu s pronikavou razancí.

Snape, který obvykle chválou šetřil, když uviděl menu, poznamenal:

,,Dnes mou chuť určitě potěšíte, Pottere. Vypadá to na indickou kuchyni. Inspiroval jste se ředitelem?"

Byl jistým zdrojem inspirace, souhlasil Harry. Hodně o indické kuchyni toho věděl od Hermiony, která se nedávno z Indie vrátila.

Brzy na to přišel Dobby a přinesl první chod. Snape ponořil lžíci do Dahl.

,,Koriandr," zamumlal vmímavě sametovým hlasem.

Konverzace (Harry používal pergeman a pero) se Snapem Harryho nikdy neomrzela. Toužil profesora poznat.

,,Co budete dělat o prázdninách, Pottere?" Harryho šestiměsíční školení na profesora začne až po letní přestávce.

Musím být měsíc na Grimmauldově náměstí. Některé části domu potřebují zrekonstruovat.

,,Měsíc?" ztratil hebkost Snapeův hlas. Teď zněl podivně krutě. Dojedli moučník, ale jeho sladká chuť se vypařila do neznáma.

Ano, v srpnu. Chtěl byste přijít? Bude tam trochu chaos, dokonce i při magických renovacích, ale-

Snape chytil brk dlouhými prsty, čímž zabránil Harrymu myšlenku dokončit.

,,Musím zůstat tady, Pottere. Budu dělat důležité výzkumy lektvarů a také musím zkontrolovat můj vlastní dům."

Pustil brk, který se rozhořčeně naježil a snažil se Snapea bodnout hrotem do ruky.

,,Takže budete prázdniny trávit zapomínáním na vše, co jsem vás naučil." řekl chladně.

Ne, nikdy nezapomenu na to, co jste mě naučil...ani na vás nezapomenu, řekl Harry a doufal, že to neznělo příliš sentimentálně.

,,Ach, to říkají všichni lidé," odfrkl si Snape ironicky.

Zapomenete všechno, co jsem vás naučil o počítači.

,,Věřím, že informace, které učím já vás jsou důležitější, než které jste, ah, učil vy mě."

Harry Snapeovu malou urážku ignoroval.

Budeme si psát přes sovy.

,,Není třeba abyste zatěžoval vaši sovu, Pottere, a posílal po ní nezajímavé zprávy."

Harry se podíval do černých očí. Divil se, proč Snape, který byl u večeře uvolněný a dokonce i vtipný, se najednou stal otráveným a kyselým. Nemluvili u jezera jen o přátelství? Když se jeho ruka dotkla Harryho tváře?

Přátelé v kontaktu zůstávají, řekl Hary.

,,Budete mít příliš mnoho práce, nže abyste mi odpovídal," poznamenal Snape.

Nastalo krátké ticho a pak dodal:

,,To byste se do té doby musel stát pravoplatným mistrem Telepatie do konce školního roku. Pak byste měl možnost plynule mluvit s lidmi pomocí magie."

Ale jen v případě, že by vzdálenost nebyla moc velká.

,,Někteří lidé - mudlové i kouzelníci, Pottere - mají vzácné nadání. Musel byste se s tím narodit nebo vzejít ze starodávných kmenů...Musel byste být úzce spojen s přírodou, mít s ní nějaké pouto, které většina lidí už ztratila."

Odmlčel se, tmavé oči upřené do Harryho zelených.

,,Poslední týden školy vás vyzkouším, Pottere. Budeme hovořit ve znakové jazyce, neverbálně kouzlit bez hůlky a nakonec budete demonstrovat své dovednosti v Telepatii. Pokud nedosáhnete plného počtu bodů, Pottere, tak až se vrátíte do té zchátralé chatrče vašeho kmotra a budete se připravovat na reparát."

A to mi to říkáté až teď?

Snape se usmál.

,,Napadlo mě to teprvě nedávno, Pottere. Ředitel se mnou souhlasí."

Řekl jste to Brumbálovi?

,,Samozřejmě, Pottere. Dnes ráno."

Dobré načasování, poznamenal Harry klidně.

,,Uvidíme, jak to zvládnete."

Přítí týdny prolétly kolem, březen se změnil v duben. Velikonoce přinesly vítané zpestření, pak přišel květen a konečně červen. Během té doby, Snape Harryho vytrvale učil Telepatii, a když Harry udělal sebemenší chybu, Snape nebezpečně zúžil oči. Počítačové lekce byly podobně napjaté. Když Harry v žertu navrhnul, že by Bradavicích založil webové stránky, Snape jej upozornil, že by byl přísně stíhán ministerstvem.

Dělal jsem si legraci!

,,Jste si vědom, že jsou kouzelníci, kteří jsou vyškolení, aby ničili veškeré zmínky o našem světě na internetu a-"

Jen jsem žertoval!

,,Nebudu překvapen, když se vám nepodaří složit zkoušky." poznamenal Snape jedovatě.

Nastal den zkoušky. Harry odpoledne přišel do Snapeovy učebny. Ráno dostal spoustu povzbudivých zpráv, přející mu štěstí. Dokonce den předtím mu Brumál řekl, že Harrymu drží palce. Mladíkovi bylo nesmírně nepříjemné, že jej bude zkoušet muž, k němuž Harry choval stále silnější a silnější city.

Mistr lektvarů už na něj čekal, oči se mu leskly. Pohybem hůlky zavřel a zamknul dveře.

,,Začněme, Pottere."

Harry s vyschlými ústy přikývl.

,,Rozhovor ve znakové řeči, dvacet minut."

Přestože Harry neměl ani roční praxi, byl díky Snapeovu úsilí dobře připraven. K první části zkoušky se Snape nevyjádřil. Harry si nebyl jistý, jestli je to dobré znamení nebo ne.
Pak profesor Harryho tiše dovedl do prázdné učebny, kde měla proběhnout zkouška z nevebrálních kouzel. Nebelvír musel levitovat a předvádět různá kouzla s tekutinami, polokapalinami a těžkými kovy. Kouzla byla stále složitější. Harry myslel na Brumbálovu armádu a představoval si, že by tohle své spolužáky naučit nedokázal. Dalšími kouzly měl přeměňovat objekty. Snape proměněné předmety kriticky zkoumal, zatímco jej Harry se zatajeným dechem pozoroval.

,,Nyní, Pottere, se vrátíme do mé kanceláře a začnemě s třetí, poslední částí."

Největší překážka stála před Harrym: patnáct minut Telepatie.
 

23 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 mim mim | 27. září 2011 v 19:51 | Reagovat

pekná kapitola, iba Severusek je nám nejaký podráždený :-)
A k tomu ten vražedný koniec, zasa obhryziem celé nechty do budúceho týždna. Inak dík.

2 grid grid | 27. září 2011 v 19:54 | Reagovat

Bola to zaujímavá kapča a je viditeľné, že vzťah medzi nimi je aj pre Severusa veľmi dôležitý a nechce chlapca stratiť z očí ani len na ten čas, keď sa musí vrátiť a urobiť nejaké opravy toho starého domu po Siriovi. Samozrejme, že Albus má radosť z toho čo vidí, veď jeho chlapci sú si stále bližší... ;-)Tak som vďačná za kapču a tiež kukám, že som prvá komentujúca! Super!!! :-D

3 grid grid | 27. září 2011 v 19:56 | Reagovat

...tak druhá.

4 bacil bacil | 27. září 2011 v 20:37 | Reagovat

Teda Harry to opravdu nemá jednoduché. Super kapča a jsem zvědavá copak bude dál? :-D

5 Clowers Clowers | 28. září 2011 v 0:23 | Reagovat

Děkuji za překlad, nádhera :)

6 Nade Nade | Web | 28. září 2011 v 8:37 | Reagovat

Moc pěkné. Severus je pěkně napaprčený,že Harry plánuje pobyt měsíc jinde. Skoro mám pocit, že bude schválně jeho zkoušku sabotovat, aby se musel připravovat na reparát a nikam nešel. :-x
Díky, těším se na pokračování. :-D

7 Saskya Saskya | 28. září 2011 v 10:58 | Reagovat

:-D tiež mám pocit, že to bude schválne sabotovať, no nechám sa prekvapiť :)
pekná kapitola :)

8 Mája Mája | E-mail | Web | 29. září 2011 v 19:23 | Reagovat

Čas běží a Severus pořád ne a ne roztát... No, snad se to podaří v létě - trochu sluníčka by tomu sněhulákovi mohlo prospět... Nebo spíš by se mu mohlo trochu stýskat?
Díky za další kapitolku :-)

9 Karin Karin | 11. května 2017 v 13:20 | Reagovat

Severusovi se asi moc nelíbí že Harry bude príč. :D  ;-)

10 Lenushka Lenushka | 21. března 2018 v 20:39 | Reagovat

Brumbál šmírující za stromem. To je mu podobné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama